Vojtěška i biopásy oživují českou krajinu a zadržují vodu. Pomůže i držet se vrstevnic, říká ekologický zemědělec

„Na každém metru čtverečním půdy v Česku chybí v současnosti asi 30 litrů vody,“ shrnuje výsledek výpočtů hydrolog z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Ladislav Kašpárek. „Souvisí to samozřejmě s tím, že půdy jsou zdevastované a chybí v nich humus,“ dodává.

Čtěte také

Za sucho nemůže zemědělství, ale klimatická změna. Zemědělcům je to dáváno za vinu neprávem, míní ministr Toman

O šetrný přístup ke krajině se snaží takzvané ekologické zemědělství. Jeden z průkopníků tohoto trendu v Česku, zemědělec z Velkých Hostěrádek Martin Hutař vysvětluje, jak se na svých pozemcích snaží přirozeně zadržovat vodu:

„Zrušili jsme cestu, která vede napříč vrstevnicemi, a udělali novou, kterou postupně osazujeme. S vrstevnicovým obděláváním a cestami máme velmi dobrou zkušenost. Cesta totiž vytvoří jakýsi val – zelený pás postupně vysazených stromů a keřů. Ten vytváří protierozní ochranu.“

Vojtěška a biopásy

Hutař, který na svém hospodářství rozdělil velké hony na menší políčka o výměře 10 až 15 hektarů, považuje za důležité také zodpovědný výběr plodin a jejich střídání. Velmi přínosná je podle něj přitom pravidelná výsadba vojtěšky.

„Vojtěška dokáže jímat vodu i při přívalových deštích přes léto, kdy je spodní část rozoraná a hrozí tam eroze. Dvě třetiny posečené vojtěšky z pole neodvážíme a necháváme ji na poli jako organickou hmotu,“ vysvětluje Hutař.

Logo|foto:Český rozhlas

Dalším zásadním prvkem pro ekologické hospodaření jsou takzvané biopásy. „Jde o směs plodin, které jsou druhově pestré a poskládané tak, aby podporovaly drobnou zvěř nebo hmyz,“ popisuje zemědělec Michael Vrána.

V České republice, kde funguje hlavně monokulturní výsadba na velkých lánech, jsou podobné zpestřující prvky zcela dobrovolné. Není tomu tak ale všude.

Vrána připomíná, že jsou státy, kde je určité procentuální zastoupení biopásů na celkové výměře hospodářství povinné. Evropská unie přispívá k šetrnému zemědělství narovnáváním pravidel tak, aby se zemědělcům odklon od velkých monokultur vyplatil i při nižší efektivitě sklizně.

Kdo může za sucho?

Hydrolog Ladislav Kašpárek upozorňuje, že průmyslové zemědělství není přímou příčinou sucha, s nímž se Česko potýká: „Důvodem jsou nízké srážky a vysoké teploty v posledních letech. Pole obdělávaná tímto způsobem ale suchem daleko víc trpí.“

Podle Kašpárka je snažení několika ekozemědělců v globálním měřítku neúčinné. „Aby se něco změnilo zásadně, musí se to dělat ve velkém,“ uzavírá.

Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka.