Naše zemědělství čekají velké výzvy. Když je uchopíme dobře, posílí nás to, říká o pandemii analytik Havel
Zvládnou zemědělci a potravináři období pandemie koronaviru? Jaké jsou dopady krize nyní a jak ovlivní budoucí měsíce a roky v oblasti zemědělství?
„Zejména rukodělná práce je velký problém, tu v našem zemědělství většinou zajišťují zahraniční pracovníci, kteří nemohou teď přes hranice,“ vysvětluje ve Studiu Leonardo agrární analytik Petr Havel.
To se týká zejména citlivých komodit jako zelenina a ovoce. „V tuto chvíli zcela aktuálně i pěstování chmele nebo prací na vinicích. Ale to je jen vrchol ledovce, protože pracovníci budou potřeba o žních, při samosklizních a tak dále.“
Jiná situace je na rodinných farmách nebo menších zemědělských usedlostech. „Tam jsou zvyklí zajišťovat si pracovníky sami. Tyto provozy teď spíš čelí nedostatku provozního kapitálu, tedy nemají peníze.“
Musíme si pomoci obyvatelstvem České republiky... V současné době je dost lidí bez práce, jsou tu také mladí lidé, studenti, kteří by mohli pomoci a bylo by to z mnoha důvodů prospěšné... Městská mládež by tak blíže poznala život na venkově a přírodu jako takovou, čímž by si k ní vytvořila vztah.
Petr Havel
Mzdy rukodělných pracovníků v zemědělství nejsou nízké, připomíná analytik. „Právě skutečnost, že moc lidí nechce pracovat rukama, vyhnala hodinové mzdy v toto oboru... Není to zas tak špatně placená práce.“
Ceny potravin porostou ještě rychleji
Koronavirová krize by mohla pomoci tuzemské produkci ze dvou důvodů. „V zemích, které jsou hodně postiženy pandemií nepochybně dojde k propadu produkce a nebude takový objem zboží, které by bylo možné z těchto zemí do České republiky dovézt.“
Bude také fungovat psychologický faktor našeho spotřebitele... V lidech zůstane určitá stopa, přestože se koronavirus z potravin nepřenáší, tak bude k produktům z Itálie nebo Španělska menší důvěra.“
„Takže naši spotřebitelé budou preferovat tuzemskou produkci, což by pro naše zemědělce byla dobrá reakce... Ti, když budou mít aspoň nějakou pracovní sílu, by dokonce mohli vlastní produkci navýšit.“
Spotřebitel bude hrát zcela rozhodující roli... Naše zemědělství je méně soběstačné, protože spotřebitelé zatím dávali přednost (přestože v anketách říkali něco jiného) co nejlevnějším produktům před domácími. Situace se poslední tři roky míně zlepšila a nově by mohl eskalovat počet těch, kteří nehledí na cenu, ale na tuzemský původ, kvalitu a čerstvost. Když nějaký výrobek jede přes půl zeměkoule, tak úplně čerstvý není.
Petr Havel
To by se nejvíce týkalo zeleniny, kde je Česko soběstačné jen ze 30 %. „Musíme ale také rozšířit plošně a časově po celý rok nabídku naší produkce, což znamená investici do skleníků, krytých ploch a zavlažování.“
Lze prý očekávat, že ceny potravin porostou. „Bude o něco nižší nabídka, také omezením globálního obchodu nebude levnější konkurence zahraniční. Ale jsem přesvědčen, že se tak stane až po odeznění pandemie.“
„To jsou všechno výzvy, které před naším zemědělstvím stojí. Ale pokud se dobře uchopí, tak by dokonce mohlo ze současné situace naše zemědělství vyjít posíleno,“ věří Petr Havel.
Související
-
Eurodotace na zemědělství nejspíš brzy doznají změn
Evropská unie chce v rámci dlouhodobého rozpočtu zajistit udržitelnější zemědělství a změnit jeho financování. Jak to hodnotí vědci a jakou politiku prosazuje Česko?
-
Ministerstvo zemědělství obhajuje zastaralé systémy. Chce levné potraviny, vysvětluje zemědělec
Ve sněmovně se blíží bitva o zákaz klecových chovů. Ochranářům se nelíbí, zemědělci se bojí investic. Místopředseda asociace soukromých zemědělců Jan Štefl popisuje praxi.
-
Potřebujeme odborníky, kteří rozumí zemědělství v globálním kontextu, upozorňuje děkan ČZU
Pro české studenty je to exotické téma, ale v průběhu studia zjistí, jak je důležité, říká Jan Banout, děkan Fakulty tropického zemědělství ČZU.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.