Loňský rok byl nejteplejším v Evropě. Z grónského ledovce odtálo 600 bilionů kubíků vody

Od poloviny 19. století v Alpách stoupla průměrná teplota o dva stupně Celsia a z mohutného ledovce zbyla jen moréna, tedy suťové pole. 

Podle vedoucího oddělení fyzické a environmentální geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Martina Jurka se po většinu 20. století střídaly roky chladnější a teplejší. Vychází přitom z měření úseku mezi roky 1910 a 2000.

Čtěte také

Vymírání druhů je poprvé důsledkem činnosti živého organismu, který si myslí, že je inteligentní, glosuje vědec Kindlmann

„Kolem roku 1990 ale začalo období, kdy všechny roky až do současnosti s výjimkou roku 1996 jsou už jen teplejší. Rok 2020 byl oproti začátku sledovaného úseku teplejší dokonce o 2,16 stupňů Celsia,“ uvádí Jurek.

Ale zcela s jistotou říct, jestli to bylo způsobené jen lidskou činností, podle něj nelze.

„V každém případě intenzita lidské činnosti v průběhu dekád 20. století postupně narůstala, takže to je podle všech průzkumů, které byly dosud prováděny právě důsledek narůstající lidské činnosti,“ říká, i když připouští, že jevy v atmosféře jsou komplikované a nelze říci, zda za konkrétní dopady mohou obyvatelé konkrétního kontinentu.

Z Evropy se průmyslová revoluce šířila na další kontinenty. Bylo by na místě, kdyby se teď z Evropy šířily nápady a inovace k nápravě.
Martin Jurek

Na krocích proti oteplování planety se podle Jurka musejí podílet všichni na Zemi. 

„Je pravda, že sama Evropa samozřejmě neudělá vše. Ale může k tomu přispět svým dílem. Evropa má na emisích skleníkových plynů a proměně krajiny významný podíl. Je třeba vzít v úvahu, nechci říkat historickou vinu, ale historický podíl. Když začala v Evropě průmyslová revoluce, hospodářský pokrok se z ní logicky šířil na další kontinenty. Bylo by na místě, kdyby se teď z Evropy šířily nápady a inovace k nápravě toho současného stavu,“ míní Jurek.

Neexistence důkazu nepopírá jev

Ondřej Dvořák, šéfredaktor webového časopisu Akademon.cz, ale tvrdí, že podíl člověka na změně klimatu není prokázaný.

Čtěte také

Emise v době pandemie klesly, co dál? Teď záleží na udržitelných investicích, shodují se odborníci

„To ale neznamená, že takový podíl tu není. Neexistence důkazu neznamená neexistenci jevu. Faktem je, že spalováním fosilních paliv a dalšími procesy uvolňujeme do ovzduší velké množství oxidu uhličitého, který planetu ohřívá. To je přírodní jev. Je ale otázka, do jaké míry ji ohřívá. Jestli všechno to, co pozorujeme, způsobuje oxid uhličitý, nebo se na tom podílí jen mizivým procentem.“

Podle Dvořáka je omezování spotřebních paliv cestou ke snižování emisí oxidu uhličitého, ale jde o nástroje a míru takových kroků.

„Otázka je, jak moc tlačit na pilu. Kolik peněz do toho věnovat. Jak moc naléhat na zavedení bezuhlíkových technologií. Jestli se na to tlačí v Evropě moc, se ukáže až tak za 50 let. Já si myslím, že ano. Je řada jiných problémů. Ovšem dopředu to nikdo neví a po bitvě je každý generál.“

Biliony kubíků vody navíc

Nejmarkantnější je změna klimatu v Evropě v arktických oblastech. Bohumír Janský z katedry fyzikální geografie a geoekologie Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy varuje před rozmrzáním permafrostu na Sibiři.

Sněhová pokrývka, která odrážela sluneční paprsky, mizí a půda se dále a rychleji ohřívá. Už teď se na mnoha místech Sibiře objevují propadliny. Deformují se silnice, pukají domy.

Čtěte také

Aktivistka Lucie Smolková: Vize pro klima. Nemáme jistotu, jaký bude svět a jestli v něm bude k žití

V rozmrzlé půdě začínají pracovat bakterie, které produkují další oxid uhličitý, a v permafrostu jsou také místa se zmrzlým čpavkem, ze kterého se uvolňuje další skleníkový plyn metan. Problém s táním ledu je ale i například v Grónsku.

„Až do roku 2012 se nikdy nestalo, že by tálo celé Grónsko. Dneska poslední tři roky permanentně taje celé Grónsko. Po tři měsíce v roce, kdy celý grónský ledovec ztrácí vodu. Uvolňovalo se nějakých 300 gigatun vody za rok. To je 300 bilionů metrů krychlových. Loni to bylo 600 bilionů a pokračuje to neskutečným tempem,“ varuje Janský  v pořadu Evropa Plus.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu.