Návrat USA k Pařížské klimatické dohodě je jen začátek. Bidenově administrativě nechybí velké ambice

25. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Americký prezident Joe Biden

Spojené státy se vrací mezi země, které usilují o celosvětové řešení klimatické krize. Jedním z prvních kroků prezidenta Joea Bidena bylo obnovení podpisu Pařížské dohody, od níž odstoupil jeho předchůdce. Také zastavil výstavbu nového ropovodu z Kanady a brzy představí další kroky, které mají vést ke snížení emisí skleníkových plynů.

Jedním z prvních exekutivních příkazů, které prezident Biden podepsal hned po své inauguraci, vrací USA mezi bezmála 200 signatářů Pařížské klimatické dohody. Cílem pět let staré smlouvy je udržet nárůst globální průměrné teploty pod hranicí 1,5 stupně ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí.

Čtěte také

Koncentrace oxidu uhličitého i dalších skleníkových plynů v atmosféře ale zatím stále roste.

„Spojené státy by se měly stát znovu smluvní stranou k 19. únoru,“ říká Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí s tím, že je třeba počkat, až uplyne třicetidenní lhůta od podpisu.

Čína a USA, dva největší producenti emisí

Spojené státy jsou druhý největší světový producent skleníkových plynů po Číně. Panuje očekávání, že teď se zavážou k rychlejšímu snižování emisí, aby dosáhly v polovině století klimatické neutrality, tedy stavu, kdy jsou emise sníženy na naprosté minimum.

K tomu je třeba zrevidovat své cíle pro nadcházející desetiletí, podobně jako to už udělaly Evropská unie, Japonsko, Jižní Korea nebo Čína. Ale také by mohly znovu začít pomáhat chudším zemím s adaptací na změnu klimatu.

„Ještě před odchodem z Pařížské dohody byly USA významným donorem. To znamená, že byly státem, který financoval některé projekty a opatření v rozvojovém světě. Doufám, že do této pozice se brzy vrátí. I to by přispělo ke zlepšení atmosféry mezi chudšími a bohatšími státy světa v rámci mezinárodního vyjednávání,“ podotýká Zámyslický, který Česko na jednáních zastupuje.

Čtěte také

Věří, že návrat Američanů k jednacímu stolu bude mít pozitivní vliv. Řada klíčových otázek je stále nedořešených. Mimo jiné se stále nepodařilo dohodnout na plnění článku 6 Pařížské dohody, který má zavést mezinárodní systém obchodování s uhlíkovými kredity.

„Bohužel na posledních dvou jednáních nedošlo k žádnému posunu. Ta věc je velmi zpolitizovaná. V tuhle chvíli tam jsou státy jako například Brazílie, které blokovaly celý progres jednání. Role USA v tom nebyla úplně zásadní. Ale je možné, že zapojení Spojených států do vyjednávání přinese nějaký průlom i v této věci.“

Bidenův klimatický mainstreaming?

Prezident Biden teď má těsnou většinu v Kongresu a nic mu nebrání prosadit ambiciózní cíle, které už avizoval, a promítnout je do obnovy USA po pandemii.

Analytik a člen Pirátů Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky věří, že pokud se na mezinárodní úrovni USA přidají k Evropě a Číně, tak by to mohlo podnítit větší celosvětovou klimatickou akci:

Čtěte také

„Joe Biden už jasně avizoval, že podobně jako Evropa a některé asijské země se chce zavázat k cíli klimatické neutrality do poloviny 21. století. Dokonce chce, aby Spojené státy měly plně dekarbonizovaný systém výroby elektřiny do roku 2035, což je nepochybně velmi ambiciózní.“ 

Jungwirth ale podotýká, že k celosvětovému snížení emisí zřejmě nebudou stačit dobrovolné závazky jednotlivých zemí.

„Do budoucna bude klíčovou roli hrát spíše využití nějakých tržních mechanismů, a to zejména v souvislosti s uvalováním uhlíkových cel nebo daní na produkty dovážené ze zahraničí. Toto je příležitost pro začátek stanovování celosvětové ceny uhlíku, která je podle mého názoru naprosto nezbytná, pokud chceme dosáhnout celosvětových redukcí emisí o kterých je řeč,“ říká analytik Tomáš Jungwirth.

Vedle dlouhodobých cílů a závazků teď podle něj také půjde o konkrétní kroky a projekty, o které se můžou vést politické boje.

„Joe Biden první den ve funkci vrátil USA do Pařížské dohody. Ale minimálně stejně důležité je, že také okamžitě zrušil plán na vybudování ropovodu Keystone XL z Kanady, který by měl negativní dopady jak z hlediska emisí, tak životního prostředí. Udělal to přesto, že tím potenciálně vytvořil základ nějakého konfliktu s Kanadou, která o ten projekt měla velký zájem.“

Čtěte také

Jungwirth předpokládá, že se prezident poučí ze zkušeností Obamovy vlády a v případě klimatických opatření nepůjde cestou velkého legislativního balíčku.

„Asi nepředloží během prvních dnů nějaký komplexní klimatických balíček, který by se zuby nehty snažil protlačit Kongresem. Spíše bude snahou udělat nějaký ‚klimatický mainstreaming‘ do jiných politik i finančních nástrojů a promítnout to do řady opatření. Každopádně pro to má Joe Biden ve své administrativě nejsilnější tým, který má vést klimatickou politiku a energetickou transformaci v USA i z hlediska diplomacie. “

Klimatickou diplomacii by měl mít v Bidenově týmu na starosti bývalý ministr zahraničí John Kerry, který patří mezi tvůrce Pařížské dohody. Jak se projeví návrat USA mezi signatáře této smlouvy, jež se snaží promítnout varování vědců do politiky a konkrétních opatření, uvidíme na letošní klimatické konferenci OSN. Ta by se měla konat v Glasgow během listopadu.

Spustit audio

Související