Dopady znečištění se podepisují na zdraví lidí po generace, pomoct může životní styl, radí uznávaný genetik

Lidem, kteří žijí po generace na Mostecku, hrozí podle Šráma další zdravotní potíže spojené s tamní nekvalitou ovzduší.

Čtěte také

Bez uhlí v roce 2038. „Klima nezajímá, co považuje uhelná komise za přijatelné,“ kritizuje ekolog Ač

„V severních Čechách očekávám další problém: tehdy se tam rodilo minimálně dvakrát víc dětí s nízkou porodní hmotností, tedy méně než 2500 gramů,“ vrací se ve Studiu Leonardo genetik a expert v oblasti zdravotních rizik znečištěného prostředí Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR do komunistické minulosti.

Britská studie podle něj poukázala na to, že lidé narození ve 20. letech 20. století s nízkou porodní vahou měli ve vyšším středním věku minimálně zvýšenou nemocnost kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2. typu.

Radim Šrám|foto:Šárka Ševčíková, Český rozhlas

„A to se může stát i v pánevních okresech po roce 2020. Takže následky znečištění, které jsou v současné době na Ostravsku, budou tamní obyvatele doprovázet i po další generace,“ varuje.

„Je smutnou skutečností, že kvalita ovzduší je jedním z důvodů, proč se každý rok vystěhovává asi dva tisíce mladých lidí z Moravskoslezského kraje jinam. Ale řešením je, aby se místní podmínky zlepšily.“

Životní styl i čističky vzduchu

Na osobní úrovni hraje v prevenci onemocnění hlavní roli životní styl. „V první řadě nekouřit, pak mít dostatečný přísun ovoce a zeleniny, protože se ví, že v zelenině je mnoho antioxidantů, které přispívají k lepšímu metabolismu škodlivých látek, takže poškození škodlivými látkami je výrazně nižší,“ radí expert Šrám.

Čtěte také

Ministr Brabec: I kdybychom přestali spalovat uhlí a jezdit auty, špinavé ovzduší přijde do pohraničí z Polska

„Doporučit lze i čističky vzduchu, které snižují znečištění ve vnitřním prostředí. Záleží ale také na tom, jak daleko jste vzdálen od rušné silnice. Právě sociálně slabší skupiny bydlí blíže dálnicím a velmi frekventovaným silnicím a tudíž mají větší zdravotní zátěž z dopravy.“

Za rizikovou lze podle Šráma považovat vzdálenost minimálně 50 metrů. „Ale například jsme zjišťovali v případě bytu ve čtvrtém patře panelového bytu na pražském Spořilově 150 metrů od Spořilovské výrazně vyšší koncentrace prachových částic i benzopyrenu, než je dovoleno pro venkovní prostředí.“

Zátěž z dopravy je spojena s vysokými koncentracemi zejména kysličníku dusičitého. „Studie ze Španělska prokazují, že koncentrace vyšší než 30 mikrogramů na metr krychlový výrazně ovlivňují psychický vývoj dětí a jejich pozornost,“ varuje genetik a dodává:

„Takže umístění školy poblíž dopravní tepny, což se i u nás občas stane, nepříznivě působí na děti.“

Pomohly kotlíkové dotace

Za poslední dekády se ale výrazně zlepšila kvalita ovzduší v severních Čechách, dává naději Šrám: „Američtí experti zjistili, že hlavním zdrojem znečištění nejsou tepelné elektrárny, ale lokální topeniště.“

Čtěte také

Emise v době pandemie klesly, co dál? Teď záleží na udržitelných investicích, shodují se odborníci

Proto také česká vláda uvolnila na konci roku 1994 přes 6 miliard korun na plynofikaci. „Tím došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší v severních Čechách, lepší se ale i na Ostravsku. Výjimkou je lokalita Radvanice a Bártovice, která je poblíž bývalého závodu ArcelorMittal. Koncentrace benzopyrenu se tam pohybují na špičce v Evropské unii,“ říká Šrám.

Pozitivně přispěly ke zlepšování kvality ovzduší také kotlíkové dotace. „V oblastech výrazně znečištěného ovzduší by se ale mělo přistoupit k poskytování dotací na zemní plyn, aby to umožnilo výrazně snížit znečištění,“ doporučuje expert.

Jaký dopad má nízká kvalita ovzduší na délku života? Poslechněte si celé Studio Leonardo Martina Srba.