Vodu nejlépe zadrží pestrá krajina. Stát by měl přispět ke změně vztahu k půdě, říká sedlák Pitek

V posledních dvou staletích se s nedostatkem vody u nás potýkala spíš Morava. Teď jsou zásoby nedostatečné hlavně v Čechách, podle dat z projektu Intersucho zvláště na severozápadě.

Čtěte také

Letošní zima přinesla krajině dostatek vláhy. I přesto nadále hrozí sucha, varují odborníci

Punčochář ze sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství upozorňuje, že Česko je se zásobami vody na hraně, a uvádí příklady toho, jak se připravit na nadměrné sucho i povodně.

„Abychom měli vodní blahobyt, na který jsme byli zvyklí, je potřeba dělat obojí, pečovat vodu v krajině i zabezpečovat vodní zdroje,“ míní Punčochář, který působil jako vrchní rada na mnisterstvu zemědělství. Sází i na místní zastupitelstva, která můžou regulovat čerpání vody a státní dotace.

Pestrá krajina

Daniel Pitek, který hospodaří jako sedlák pod Milešovkou, poukazuje na úskalí průmyslového zemědělství. Stát by měl podle něj přispět ke změně našeho vztahu k půdě. Nejde jen o tůně, rybníky a přehrady, krajina musí být pestrá.

„Ať se bavíte o zmírnění sucha s jakýmkoliv akademickým pracovníkem, tak se všichni shodnou, že nejlépe s vodou nakládá, nejlépe ji ze srážek zadrží pestře strukturovaná krajina – zemědělská i lesní,“ shrnuje Pitek. 

Čtěte také

Jak skloubit výnosy a ochranu krajiny? Ekologické zemědělství k uživení lidstva nestačí, varuje rostlinný genetik

„Trvale udržitelný výnos zajistíme tím, že bude mít všechny atributy, které má mít,“ zdůrazňuje sedlák. „Je důležité, aby se orná půda střídala s trvalými travními porosty, aby se na ní pěstovaly meziplodiny a aby se do ní dávalo dost organické hmoty.“

A dodává, že právě lesy by měly být pestré věkově i druhově. A hospodařit v nich je vhodné tak, aby to bylo přírodě blízké, aby se vytvářely velké paseky.

Za jeden z klíčových problémů souvisejících s kvalitním hospodařením s vodou označuje Pitek vlastnictví půdy. „Jsme ve vleku bývalého socialismu a proměny krajiny v padesátých letech. Údržba půdy je dnes hodně rozdrobená, hospodaří na ní velké podniky, které ji mají propachtovanou kolikrát za směšných podmínek na dlouhou dobu,“ líčí situaci sedlák a dodává: „Stát by měl přispět ke změně vztahu lidí k půdě.“

Pavel Punčochář z ministerstva vidí riziko v úbytku zájemců o práci v zemědělství. „I menší hospodáři, kteří vlastní několik desítek hektarů, musí použít zahraniční dělníky, protože Češi na pole nechtějí,“ tvrdí.

Jiná opatření pro hory a jiná pro nížiny

Alois Burian z pražského studentského spolku Hydrant, který sdružuje mladé lidi se zájmem o vodu a který psal o vodě odbornou práci, doporučuje pečovat o jednotlivá povodí zvlášť.

Čtěte také

Problémy s vodou a suchem v Česku jsou stejné jako v rozvojových zemích, hodnotí ekolog Zelený

Krajina na západě Čech podle něj může vyžadovat jiná opatření než v horách, je třeba ji brát jako mozaiku. Jako příklad dobré praxe uvádí projekt u německého Mnichova, kde zásoby podzemní vody pomáhá udržet listnatý les. 

„Nemůžeme spoléhat na to, že když měla jedna zima normální hodnoty srážek, hodnoty průtoku podzemních vod se najednou zvýší,“ upozorňuje Burian.

Více si poslechněte v audiozáznamu Souvislostí. Moderuje Martina Mašková.