Že Dunaj-Odra-Labe propojí všechny vodní prvky? Spojené jsou přirozeně, kanál je rozpojí, varují experti

Jan Skalický, předseda Asociace DOL, který vodní dílo dlouhodobě podporuje, tvrdí, že by se kanál měl stát důležitým prvkem boje proti suchu. Vláda už navíc schválila patnáct miliard na přípravy prvního úseku – splavného kanálu mezi Ostravou a polskou hranicí.

Čtěte také

Dunaj–Odra–Labe bude ryze pozitivním zásahem do krajiny, říká šéf asociace. Legrační, reaguje rektor

„Jsme zastánci všech vodních opatření na území České republiky – od budování malých retenčních prostor někde v lese přes rybníčky, rybníkářské soustavy, přehrady až po vodní koridor. Ten je velmi zásadní, protože všechny ty vodní prvky propojuje,“ říká Skalický.

S tím ale nesouhlasí geomorfolog Jan Hradecký. „Zásadně mi vadí to, že opět jdeme cestou dalšího kanalizování naší hydrologické sítě. Že pokračujeme možná ve stejných trendech, jako v nich začali naši dávní předci. A najednou v současné době ať už sucha, nebo povodní, obecně řekněme v období globální klimatické změny, zjišťujeme, že transformace naší říční sítě je tak výrazná, že nám to dělá poměrně významné problémy právě s intenzitou a s dopady negativních procesů v krajině,“ říká děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Vydláždit kanál? Poškozujeme tím propojení vody přes sedimenty třeba do podzemních vod.
Jan Hradecký

Právě umělé kanály a narovnávání koryt řek, které se dělo v minulosti, stojí za některými problémy české krajiny. „Jednotlivé části hydrologické sítě jsou vzájemně propojené a ve chvíli, kdy je z té krajiny odpojujeme, tak v tu chvíli o něco zásadního přicházíme,“ doplňuje Hradecký s tím, že problémem jsou jednak jezy a přehrady, které zabraňují přirozenému pohybu sedimentu i živočichů v řece, ale také samotná koryta:

„Do koryta nebo do té nivy vkládáme nepropustné materiály, to znamená, že ta voda nemůže infiltrovat. To si každý může představit třeba v korytech, která jsou vybetonovaná nebo vydlážděná prefabrikovanými prvky – v tu chvíli poškozujeme propojení vody přes sedimenty třeba do podzemních vod.“

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Jak vypadá reálné projídání naší budoucnosti? Jako kanál Dunaj-Odra-Labe

Ve stavu podzemní vody vidí zásadní problém také ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jan Frouz. „Je potřeba si uvědomit proporce. Když si představíte půdy na území České republiky a představíte si všechny vodní otevřené hladiny, které u nás máme, tak ta půda zadržuje při střízlivém odhadu asi pětkrát tolik vody, co ty otevřené hladiny. Pokud zrychlíme odtok vody z té půdy a drobným způsobem část vody zadržíme v nějaké otevřené hladině, tak pořád budeme z hlediska celkové bilance vody negativní,“ varuje Frouz.

Podporovatelé koridoru naopak vodohospodářský význam považují za nejzásadnější přínos celého projektu. „Kdybych vzal celý ten koláč významů, tak význam vodohospodářský je třeba 35 procent, ten dopravní jenom 15 procent,“ je přesvědčen Skalický z Asociace DOL.

„Všechny ty studie se domnívají, že ty deklarované přínosy pro závlahy a tak dále, jsou zcela marginální, pakliže vůbec nějaké, v porovnání s těmi negativy,“ odmítá tento argument Frouz.

Dopady na krajinu

Velice diskutovaným tématem je také to, jaký vliv bude mít koridor spojující Dunaj, Odru a Labe na krajinu. Zastánci kanálu poukazují na to, že stejně jako jiné podobné stavby posledních let bude i tato budována přírodě blízkým způsobem. „Lidé nerozeznají, které úseky jsou původní řeka a které jsou budovány nově. To znamená, že příroda určitě nebude zasažena,“ myslí si Jan Skalický.

 „V tomto momentu stát bude muset stejně budovat infrastrukturní zařízení, jako jsou protipovodňová opatření nebo jako jsou zařízení pro zadržení vody v krajině,“ argumentuje Jan Skalický, předseda Asociace DOL, který vodní dílo dlouhodobě podporuje.

Ten kanál škodí už dnes. Z důvodu územní ochrany jeho koridoru ohrožuje rozvoj obcí.
Vlastimil Karlík

Dopady na krajinu ale popisuje zcela jinak Vlastimil Karlík ze sdružení Arnika. „Že bude mít kanál zásadní dopady na přírodu, o tom nepochyboval nikdo přinejmenším od šedesátých let minulého století. Kanál bude fungovat v podstatě jako odvodňovací kanál – vezme vodu z krajiny, ovlivní výšku hladiny vody v půdě a tím zase změní podmínky pro různé chráněné biotopy, zejména lužní lesy,“ varuje Karlík.

Čtěte také

Václav Cílek: Když mluvíme o vodě, myslíme si, že jedno velké opatření zabere. Ne, ukazuje historie

Problémy přitom koridor přináší už nyní. „Ten kanál škodí už dnes. Přinejmenším tím, že z důvodu územní ochrany jeho koridoru ohrožuje rozvoj obcí a je na překážku některým projektům na přírodě blízkou protipovodňovou ochranu. V podstatě jeho existence vyvíjí tlak na to, aby když už se nějaká zdymadla, mosty a podobné objekty v jeho trase realizovaly, aby se realizovaly na zcela nadsazené parametry toho kanálu,“ je přesvědčen ekolog.

Trasa kanálu Dunaj-Odra-Labe|foto:Ministerstvo dopravy

A jako sporný se podle Karlíka jeví i přínos kanálu v boji proti emisím. „Lodní doprava si konkuruje spíše s dopravou železniční. A podle posledních studií, které jsem viděl, je méně ekologická než železnice. Vnitrozemská lodní doprava buď stagnuje, nebo klesá. Takže se dá stěží očekávat, že by se jejím zvýšením přesunuly nějaké významné objemy silniční dopravy na tu vodní,“ míní Karlík a přidává i důvody, které brání rozvoji vodní dopravy:

„Má jen nepatrné množství cest, takže je tam nutnost překládat náklady mezi různými typy dopravy. Je v porovnání s jinými typy velmi pomalá. A konečně je tady otázka vodních poměrů, které jsou nepředvídatelné a které vodní dopravu v určitých částech roku prakticky znemožňují.“

Chráněná území

Nejasné zůstává i to, co by případné vodní dílo provedlo například s evropsky významnou lokalitou Hraniční meandry Odry, která patří k unikátům ve střední Evropě a je zapsána na seznamu evropsky významných přírodních lokalit.

Čtěte také

Daniel Kroupa: Peníze vyhozené do kanálu Dunaj–Odra–Labe

„Studie, o které mluvíme, má čtyři tisíce stran a 1 800 stran se věnovala ohraně přírody. Samozřejmě jsou kompenzovány všechny vlivy na životní prostředí. A trasa vede tak, aby minimalizovala dotek s těmi chráněnými oblastmi,“ brání stavbu Jan Skalický.

„To je právě ten zásadní omyl. Vy sice nezasáhnete do těch meandrů přímo, že byste tam udělali nějaké průpichy a narovnali to, protože ty lodě logicky nemůžou plout v klikatící se řece. Ale tam jde o ty nepřímé dopady do korytové morfologie, které si musíme představit tak, že ten kanál bude s původním korytem nebo řekou nějakým způsobem sdílet vodu. To znamená, že o nějakou vodu, a ne zrovna malé množství, ta řeka přijde,“ vysvětluje Jan Hradecký z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity s tím, že případná stavba kanálu by podle odborníků znamenala zánik této chráněné lokality.

Poslechněte si celý pořad Natura Ondřeje Nováka.

Dozvíte se také, jak se v průběhu let změnily technické parametry kanálu, jaké nebezpečí by představovaly kanálem šířené invazivní druhy živočichů pro tradiční české biotopy nebo proč Jan Frouz přirovnává některé chráněné lokality v povodí Odry svým významem k Amazonským pralesům.