Daniel Kroupa: Peníze vyhozené do kanálu Dunaj–Odra–Labe
Když chce vláda přijmout nějaké nepopulární nebo jinak sporné rozhodnutí, vyhlédne si okamžik, kdy je pozornost veřejnosti soustředěna na jiné věci.
Pandemie, nouzový stav, povolební vyjednávání, to všechno dohromady v pondělí 5. října 2020 vytvořilo španělskou stěnu pro schválení první části kontroverzního projektu kanálu Dunaj–Odra–Labe za 15 miliard korun.
Čtěte také
Proč kontroverzního? Mluví se o něm, pokud si pamatuji, od 80. let, a vždy padnul pod stůl nejen z důvodů ekologických, ale zejména ekonomických.
Tehdy se na mě obrátil jeden z podporovatelů této myšlenky, kterého jsem si velmi vážil. Miloval plavbu lodí a všechno, co s ní souviselo, byl prvotřídním odborníkem na vodní stavby a za vybudování jedné známé přehrady, ač nestraník, obdržel dokonce státní cenu. Jak bych mohl tomuto čestnému člověku nevěřit?
Začal jsem se proto o tuto věc zajímat blíže a postupně zjišťovat úskalí podobných projektů. V době, kdy byl můj přítel mladý, se v budovatelském zápalu k ekologickým škodám nepřihlíželo. Zatímco dnes se musí započítat do nákladů. Navíc – i tehdy byla stavba plavebních kanálů ekonomicky návratná jen výjimečně.
Firmy, které projekt prolobbovaly
Například na území, kde neexistovalo železniční spojení, nebyla rozvinutá síť silnic, kde byl na jedné straně uhelný důl, a na druhé stály železárny, do kterých bylo třeba uhlí ve velkém množství průběžně dopravovat.
Nepřetržitý řetěz lodí tiše plující sem a tam, byl tehdy pravděpodobně nejlepším řešením. Ale dnes? Opravit silnice a postavit železnici je užitečnější – a vyjde to mnohonásobně levněji. To jsem se dozvěděl od odborníků.
Čtěte také
Útlum těžby uhlí na Ostravsku činí stavbu vodního koridoru ještě problematičtější než dříve. Celkové náklady mají přesáhnout 500 miliard korun a nemáme-li po vodě mnoho co přepravovat, nelze očekávat návratnost této investice ani za 500 let.
Zato stát bude muset po celou tu dobu vynakládat další nemalé prostředky na údržbu břehů, zdymadel a podobných zařízení. Ekonomický přínos pocítí jedině firmy, které podnikají ve vodních stavbách. A taky hlavně ony, s vidinou dlouhodobých a bezstarostných zisků, tento projekt prolobbovaly.
Svou roli při tom ovšem sehrál i pan prezident. Jeho sliby obrovitých čínských investic, které měly stavbu kanálu zcela, nebo alespoň zčásti, zaplatit, zůstaly, jak se dalo očekávat, nenaplněné.
Jenže – ve vládě má prezident „své lidi“ a ani premiér si to s ním nechce zcela rozházet. Aby mu vyhověl, vyčkal na vhodnou chvíli a dal první části této velkostavby „zelenou“.
Nejsem takový pesimista, abych předpokládal, že příští vláda naší zadlužené země budování vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe nezastaví.
Pár desítek milionů, které se mezi tím vyplýtvají na studie dopadů na životní prostředí, ale už bude nenávratně pryč. Budou-li ale jednou z kapek, kterými pohár přeteče, klidně je oželím.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
