Daniel Kroupa

Jednou z věcí, které naše vlády hanebně zanedbaly, je zajištění dostatečného počtu míst pro uchazeče o studium na středních školách.

Odhalení pamětní desky paní profesorky Růženy Vackové na budově Filosofické fakulty Univerzity Karlovy je příležitostí opět připomenout její význam pro českou vzdělanost.

Svátek práce jsem proflákal na chatě a hrozí, že Den vítězství dopadne podobně. Spoléhám na to, že věnce a květiny k pomníkům padlých za mne položí volení představitelé.

To jsem si tedy nemyslel, že v národě, který se v 19. století obrodil zásluhou vzdělanců, budu muset obhajovat důležitost humanitních a společenských věd.

Důvěra je zboží, které se těžko získává a snadno ztrácí. Platí to i o našich státních institucích. Ústavní soud se řadí k těm, které patří dlouhodobě k nejrespektovanějším.

Jsou lidé, po jejichž odchodu náš smutek utěší, když si uvědomíme, jaké štěstí bylo být s nimi na světě. Tak to mám i s Danou Němcovou, která nás opustila po Velikonocích.

Některé události utkví v paměti a po letech nedají pokoj. Stalo se mi v předvelikonoční době, že jsem si po 40 letech vybavil setkání se dvěma latinskoamerickými mnichy.

Více než nepřátelé nás ohrožují naše falešné představy o sobě. A zejména ty, v nichž se vidíme lepšími, než jsme. Platí to o nás jako jednotlivcích.

Nerad se vracím k tématům, o kterých jsem již mluvil. Někdy se však stane, že se téma vrátí samo a nezbývá, než se opakovat. Tak je tomu s i se zneužíváním výrazu fobie.

S obstrukcemi v Poslanecké sněmovně již máme zkušenosti dostatečné k tomu, abychom je vyhodnotili a vyvodili z nich závěry pro úpravu zákona o jednacím řádu.