Lukáš Jelínek: Starostové sklízejí, co v předchozích měsících a letech zaseli

S občanskými demokraty sice mohou Starostové soutěžit, kdo získá v příští Poslanecké sněmovně početnější klub, ovšem pravděpodobnost, že by s výsledkem mezi deseti a patnácti procenty skládali vládu, je téměř nulová.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Ve Sněmovně mohou posílit i liberálně orientované strany

Vysvětlení spíš hledejme v Rakušanově nervozitě, kterou čerstvý volební model agentury STEM, jenž Starostům přiřknul přes dvanáct procent, uklidní jen nepatrně. Počáteční ambice hnutí byly větší. Dnes se přitom musí o každého voliče přetahovat nejen s vládními spojenci ze Spolu, ale i se středovými Piráty, kteří v opozičních lavicích chytili druhý dech.

Nezabraly ani předchozí fáze kampaně. Sympaticky zpočátku působilo jak sbírání podpisů mezi lidmi, k němuž byli motivováni zájemci o kandidaturu, tak odmítnutí antibabišovské linky a sázka na pozitivní poselství, byť v nezvyklém stylu na pomezí charity a reality show.

Jenže voliči nažhavení hromy a blesky létajícími mezi favority voleb čekali víc.

A tak Rakušan vytáhl nejen antibabiše, ale tak trochu i antifialu. Dokonce představil záměr svolat těsně před volbami do centra Prahy manifestaci demokratických sil, na níž neúspěšně lákal i občanské spolky a neziskové organizace.

Čtěte také

Rakušan lepí stará přátelství, tlačí euro a varuje před Putinem. Vážně by chtěl být premiérem?

Kdyby záměr vyšel, jednalo by se o projekt, který by přes sebelepší vůli pouze rozvířil emoce a zintenzivnil polarizaci společnosti. Buďme rádi, že z něj sešlo. Úplně postačí, že se do hlavního města chystá průvod radikální opozice.

Rakušan musel couvnout i při skládání krajských kandidátek. V několik regionech odmítli lídry doporučené z ústředí a prosadili si vlastní lokální osobnosti. Zato v Praze, která by mohla být jednou z výkladní skříní hnutí, Starostové za jedničku vybrali šedivého ministerského náměstka, který dosud nevynikl ani jako politik, ani jako státní úředník.

Program, nebo Dozimetr?

Snad jenom na program může být STAN na rozdíl od většinové konkurence pyšný. Už jen proto, že byl představen jako jeden z prvních a nevyhýbá se ani kontroverzním tématům, jako jsou daně, euro nebo eutanazie.

Čtěte také

275 stran obžaloby. Začíná soud v kauze Dozimetr, podnikateli Redlovi hrozí deset let

Mnozí mají pocit, že poslední kapkou pro Starosty bude kauza Dozimetr. Oni se brání, že šlo o selhání jediného z jejich členů, někdejšího náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, s nímž už se dávno rozešli. Ovšem jako mnohem větší problém se jeví personalistika a zákulisní šachy hnutí.

Připomeňme, že s principálem „dozimetrového“ gangu, Michalem Redlem a jeho rodinou byli už kdysi jedna ruka moravští otcové zakladatelé Starostů Petr Gazdík a Stanislav Polčák.

O druhém jmenovaném se říká, že Redlovi otevřel dveře do pražských salonů. Ten se pak i s dalším z obžalovaných podílel na financování hnutí. Oba byli též zasvěceni do kádrové politiky Starostů.

Náhodou také nebude, že kontakty s Redlem udržoval i Petr Mlejnek, jenž to s Rakušanovou pomocí dopracoval až do čela civilní rozvědky.

Politolog Lukáš Jelínek|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Předsedovi Starostů bylo vyčítáno, že se o nejvyšší patra policie a zpravodajské služby zajímal ještě dřív, než se stal ministrem vnitra a vláda dostala důvěru. Pak mu k pověsti neposloužil ani bezúplatně přijatý šifrovací telefon, který mu zprostředkoval Polčák. Nyní se zase omílá schůzka, na níž mělo vedení Starostů probírat Dozimetr ještě dřív, než o něm orgány činné v trestním řízení oficiálně informovaly veřejnost.

Voliči ale zálibu Víta Rakušana v kuloárních metodách sdílet nemusejí. Ti, o které STAN usiluje, jsou nároční a nestálí. Když získají dojem, že jim nadbíhají politici, na nichž jim něco nesedí, mohou se k nim otočit zády, aniž by kiksy Starostů poměřovali jejich úspěchy. V tom bývá soud veřejnosti neúprosný.

Autor je politický analytik