Iva Pekárková: Zdivočování
Víte, co je to zdivočování? S tímhle výrazem, tedy s jeho anglickou podobou – rewilding – přišel David Foreman, ekologický aktivista a zakladatel Zdivočovacího ústavu v Novém Mexiku ve Spojených státech, už v 90. letech.
Rewilding se obyčejně definuje jako velkoplošná obnova Přírody. Je to opak dewilding, tedy oddivočování Přírody, činnosti, kterou člověk s čím dál tím větším úspěchem provozuje od doby, co se naučil obdělávat půdu.
Čtěte také
Dnes, když se příliš velké procento divočiny proměnilo v ornou půdu, případně plochu asfaltu či betonu, je zdivočování nesmírně důležité. Pokud nevrátíme Přírodě aspoň část z toho, co jsme oddivočili, druhová diverzita se sníží natolik, že rostliny, zvířata, hmyz a možná i houby a bakterie nebudou schopné účinně reagovat na změny prostředí a naší planetě bude hrozit ekologická katastrofa.
Jistě, zdivočování se děje v poměrně dlouhém časovém horizontu, a tak je klidně možné, že nás do té doby převálcuje umělá inteligence, zničíme svět jadernou válkou nebo se do nás trefí asteroid a lidstvo si už s takovými detaily nebude muset dělat vrásky.
Čtěte také
Ale pokud na budoucnost lidstva nahlížíme optimističtěji a věříme, že apokalypsa není v dohledu, měli bychom zdivočovat, jak jen to jde.
V Británii, jedné z nejoddivočenějších zemí na světě, má zdivočování řadu zastánců i sponzorů. Brian May, který se proslavil jako kytarista kapely Queen, zakoupil v roce 2013 157 akrů (64 hektarů) půdy v Dorsetu, původně určené k nové výstavbě. Tisíce lidí tam vysázely stromy, jaké se v Anglii běžně vyskytují – duby, buky, lípy, smrky, borovice. A tak vznikl Mayův les.
A co vyhynulá velká zvířata?
Ne každý zdivočovač na výsadbu lesů věří. Někteří zastávají názor, že stačí půdu nechat být: Díky přirozené sukcesi na ní za několik desítek let les vyroste sám. Nebude to původní les, jaký pokrýval Británii před příchodem člověka, ale bude přirozený a zdravý a bude to domov pro spoustu druhů rostlin, živočichů, hub i bakterií.
Čtěte také
Mnozí zdivočovači hovoří o tom, jak skvělé by to bylo, navrátit do Británie velká zvířata, která tu kdysi žila: slony, hrochy, hyeny, lvy, vlky, medvědy.
V některých zemích s tím dávno začali. V Bělověžském pralese v Polsku už 70 let žijí zubři evropští. V 90. letech se díky lidskému přičinění navrátili vlci do Yellowstoneského národního parku v USA a úspěšně se rozmnožují. Takových příkladů existuje spousta.
V britském Kentu se až v roce 2022 objevil zubr evropský – není to ten samý, který kdysi v Británii žil, ale v mnohém se mu podobá a ekologové doufají, že se mu tam bude dařit.
Zubři patří mezi zvířata, která pomáhají vytvářet rozmanitost prostředí, čímž napomáhají druhovému bohatství.
Ale, jak smutně poznamenal George Monbiot, britský zoolog, spisovatel a ekologický aktivista, navrácení slonů, hrochů nebo lvů do britské přírody je zatím pouhá vize budoucnosti.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
