Iva Pekárková

Má londýnská známá šla na houby do Eppingského lesa a dostala tučnou pokutu. V proslulém Eppingském lese, kam se chodí rekreovat půl Londýna, je sběr hub zakázaný.

V Indii, v podhůří Himálaje, se už léta pěstují jablka. Podmínky jsou tam pro to ideální: nadmořská výška zkrotí subtropické teploty, monzuny zajistí vláhu.

Před lety jsem při autostopu na Floridě narazila na Mexičana, který jel navštívit manželku do lochu a vezl jí kilo pomerančů, speciálně upravených, aby jí udělaly dobře.

Jednou se Alberta Einsteina zeptala novinářka: „Pane Einsteine, jak si zaznamenáváte své nápady? Zapisujete si je do notýsku? Na stroji? Diktujete je sekretářce?“

Pamatujete se na ty doby? Když obraz na černobílém televizoru začal přeskakovat nebo utíkat po obrazovce vzhůru.

Z díry ve fasádě polorozpadlé garáže na naší zahradě se už nějaký čas ozývalo hučení srovnatelné se startováním špatně seřízeného mopedu. Kolem létaly vosy. 

V Londýně mají děti školou povinné dost nepříjemný zvyk: když nastoupí do autobusu v počtu pět, šest nebo osm, neposadí se vedle sebe, ale rozptýlí se po celém vozidle.

Náš londýnský známý Venca byl chytrý chlap, mohli jste s ním mluvit o čemkoli. Sice mudroval, tak jak to starší pánové dělávají, o všem věděl o trošilinku víc než ostatní.

Když jsem to viděla poprvé, byla jsem jako opařená. Na břehu rybníčku lidově zvaného kachňák posedával párek březňaček. Samec byl krásně jarně vybarvený.

Taky jste viděli ten vtípek? Na chodníku stojí proti sobě dva chlapíci a oba zírají na číslici napsanou mezi nimi. Pro jednoho je to šestka, pro druhého devítka.