Vědec o zprávě o klimatu: Systém se chová čím dál agresivněji, sucha i povodně jsou intenzivnější

Co je pro vás nejdůležitějším detailem ze zprávy o stavu evropského klimatu za rok 2025?

Já bych to nepojal jako detail. Pro mě nejznepokojivějším faktem je, že celý ten náš klimatický systém zůstává i nadále napnutý. Například nám nepomáhá žádná chladnější fáze k přirozené proměnlivosti toho klimatu. Systém se pohybuje na horních hranicích teplotního stresu, jak to známe v minulosti. Jsme pořád neustále v blízkosti rekordních teplotních režimů.

Čtěte také

V Evropě se zvyšuje extremita počasí, upozorňuje bioklimatolog Trnka. Co ukazuje nová zpráva o stavu klimatu?

Zpráva v podstatě potvrzuje setrvalý trend pro náš region, v celoplanetárním měřítku větší sucho. Voda z planety ale nemizí, takže se nabízí logická otázka, kde je?

Ona opravdu nemizí. Děje se to, že se klimatický systém začíná chovat čím dál agresivněji. Sucha jsou častější a intenzivnější, delší. A tak to vypadá i s opačnými extrémy spojenými s extrémními srážkami, například s povodněmi. A právě ta sucha jsou pak často přerušována epizodami velmi intenzivních silných srážkových extrémů.

Čili ve zpravodajství se asi i nadále budeme setkávat s oběma extrémy, kdy na jednom místě bude velké sucho a v dalším regionu budou zase zápasit s povodněmi.

Čtěte také

iROZHLAS

Méně sněhu, více slunce. Evropa loni zažila několik klimatických extrémů a posílila solární energii

Řešení sucha v krajině alespoň částečně známe. Je to o tom zadržet v ní více vodu, třeba úpravou vodních toků, lepší volbou zemědělských plodin nebo lepším hospodařením v lesích. Postupujeme ale podle vás dost rychle, aby to bylo účinné?

To v konečném důsledku posoudí příroda a to, s čím se budeme nadále setkávat ve formě těch extrémů. Ale je naprosto jasné a musím to zdůraznit i já, že péče o tu krajinu hraje nezadatelnou roli a umožňuje nám právě projít těmito extrémními obdobími s co možná nejnižšími škodami.

Oceány v ohrožení

Zpráva o stavu evropského klimatu mluví také o rychle ubývajících ledovcích nebo rekordních teplotách moří a odumírání mořského života. My v Česku nemáme ledovce ani moře, dopadají na nás přesto i tyto problémy?

Určitě. Jednou z těch nejpřímočařejších vazeb právě může být  ohrožování mořského života, protože to se může velmi snadno promítnout do výpadků v rybolovu. Na rybolovu jsou závislé velké regiony, velké množství lidí, a pokud tato potravinová soběstačnost bude narušena a například bude narušena produkce obilí v nějakých velkých pěstitelských regionech typu Austrálie a Kanada, tak se to velmi rychle promítne i do potravinové inflace i u nás.

Čtěte také

Závisíme na přírodě. Řešit jen průmysl dovede kvalitu našich životů a zdraví do pekel, říká vědkyně

Mimochodem moře je vlastně největším pohlcovačem, říkám-li to dobře, oxidu uhličitého, což si možná málokdo uvědomuje. Jak zásadní je to pro oteplování nebo neoteplování krajiny?

Ano, je to zásadní. Právě proto, jak velmi vážná bude změna klimatu ekologicky. A v tomto ohledu se změny klimatu ještě více než klimatologové bojí právě oceánografové a například paleontologové. Protože pokud se změna klimatu promítne do oceánu, tak v konečném důsledku a v řádu století ta změna pak bude pro celou planetu, pro celý ekologický systém mnohem drastičtější.

A to z těch důvodů, které jste zmínila. V moři se mění acidita, mění se tam dostupnost kyslíku a následky můžou opravdu katastrofické i ve srovnání s tím, co dokáže udělat samotná atmosféra.

Když se vrátíme do současnosti, odborná komunita sleduje, kdy přesně a jak silně se vrátí jev El Niño, který pravidelně otepluje atmosféru ještě nad rámec člověkem způsobené změny klimatu. Ovlivní už letos léto v Česku?

To je velmi spekulativní otázka. Já bych k tomu dodal dvě věci. Pro náš evropský region je ten jev El Niño poměrně vzdálený. On se k nám dokáže nějakým klimatickým způsobem promítnout přes poměrně komplikované vazby zahrnující třeba i střední nebo severní Atlantik. A dá se říct, že tato závislost je poměrně slabá.

Reportáž věnující se zprávě o stavu evropského klimatu za loňský rok si poslechněte spolu s rozhovorem v audiu nahoře.