Ondřej Kundra a Tomáš Lindner: Můj syn terorista

23. březen 2018
Islám, terorismus, islámský stát
0:00
/
0:00

Vzdušnou čarou je to dva a půl tisíce kilometrů, a přece je v jistém smyslu syrské bojiště za humny. Salafistické skupiny jsou v mnoha státech úspěšné ve verbování budoucích radikálů. Kam nedosáhnou, zaznívá jejich hlas po síti, a právě internetová kampaň stála za případem prvního zadrženého českého islámského radikála v roce 2016.

Novináři Ondřej Kundra a Tomáš Lindner však nezůstávají jen u této domácí kauzy, nýbrž vyrážejí na západ a na sever Evropy za svědectvím dalších radikálů a jejich rodin, příslušníků neziskovek i státních institucí.

Výsledkem je kniha „Můj syn terorista. Jak se rodí evropští džihádisté“ (BizBooks 2017), která vykresluje obraz prostředí radikálních skupin a jejich nátlakových technik, zkoumá příčiny náboženské radikalizace, zamýšlí se nad úlohou státu i neziskových organizací a prostřednictvím příkladů z různých míst kontinentu naznačuje možná řešení.

Východiskem pro autory bylo setkání s několika rodiči, převážně matkami, jejichž synové padli v řadách tzv. Islámského státu. Jsou mezi nimi dvě matky z Dánska, manželský pár z chudého předměstí Paříže, a dokonce žena z kanadského Calgary.

V dramatických osobních příbězích sledujeme nenápadné proměny myšlení mladých lidí až k okamžiku překročení skrytého horizontu, odkud už pro mladé radikály nebylo návratu.

Líčení vyvracejí některá oblíbená klišé, jimiž bychom mohli problém odbýt a jeho řešení svést na scestí: náboženský radikalismus nevzchází jen z rozvrácených rodin a vyloučených lokalit a jakkoli jsou sociální příčiny velmi často v pozadí, obecně poskytuje náboženskému radikalismu podhoubí spíš křehkost a hodnotová neukotvenost mladých lidí na prahu dospělosti.

Mezi tématy, která autory zajímala, se najde i problematika tajných služeb, jejich možností proniknout do světa islámského radikalismu, a především efektivně spolupracovat v širším evropském rámci. Z dlouhodobého hlediska je však podstatné vypracovat nástroje účinné prevence, aby k radikalizaci pokud možno nedocházelo.

Inspiraci kniha nachází mimo jiné v dánském městě Aarhus, které organizuje nenásilnou integraci navrátilců ze syrské války, v německém Hesensku, kde se politici snaží o proniknutí osvěty na komunální úroveň, nebo v Rakousku, kde probíhá pokus o formování evropského islámu, slučitelného se západními hodnotami. Rozhovory s aktéry těchto dějů stopují každodenní „souboj o duše lidí“, který – jak autoři píší – „musíme vyhrát“.

Spustit audio
autor: Viktor Bezdíček