Generační debata: Klimaskeptik je dobrý partner do debaty. Motoristé na klima nasvěcují reflektory

„Jsme první generace, která ví, že naše děti a vnoučata budou žít v těžším a pravděpodobně horším světě. A to je docela těžký pocit, se kterým je potřeba se nějak vyrovnávat,“ popisuje environmentalistka a spoluzakladatelka společenství Klimababičky.

Čtěte také

Vědec o zprávě o klimatu: Systém se chová čím dál agresivněji, sucha i povodně jsou intenzivnější

Mnoho lidí nad 60 let pravidelně dostává řetězové emaily, které je mohou manipulovat. V oblasti klimatických otázek tak u starší generace dochází k paradoxu, všímá si Pithart.

„Oni mají rádi svoje vnoučata, mají rádi přírodu, ale volí lidi, kteří to všechno mohou potenciálně zničit. To se přesně děje teď,“ poukazuje v debatě Jana Kaliby z festivalu Film Academia Olomouc.

Popírání lidského zavinění změny klimatu je podle něj o to snazší v době nejistoty, která kolem tématu často vyvstává. Měnící se klima je pro mnohé abstraktní, složitě komunikovaný pojem.

Prokop Pithart debatuje s Yvonnou Gaillyovou a Janem Kalibou|foto:Jan Hromádko, Academia Film Olomouc

„Mluví se o tom strašně špatně ve smyslu ‚budeme si muset odříct, nebudeme už moct lítat, nesmíme jíst maso‘. Místo toho, aby se o těchto věcech, které přispívají k dobrému životu, mluvilo úplně opačně,“ doplňuje ekoložka.

Komunikace o klimatu podle Pitharta mnohdy nefunguje také proto, že jsme od přírody a krajiny odpojení. Zatímco děti jsou přírodou přirozeně fascinované, postupem času se vztah ke krajině a pobyt venku oslabuje.

„Přijde mi, že jsme toho ztratili víc,“ upozorňuje environmentalistka. „Nežasneme nad zázraky přírody ani nad zázraky geologickými. Nežasneme nad hvězdným nebem, protože ho z města skoro nevidíme.“  

Skeptici, ignoranti a popírači

Odpojení přírody má negativní důsledky nejen na psychiku, ale i na to, jak se ke krajině chováme. „Je kolem nás spousta lidí, kteří mají přírodu opravdu rádi. Nejsou zlí, ale mohou naprosto nevědomky dělat špatné věci, protože o tom neví,“ usuzuje Pithart.

Čtěte také

Brčka bez plastu, nebo daně? Planetě víc pomůžete tím, jak hlasujete u voleb, radí greenfluenceři

Typický klimaskeptik o změně klimatu pochybuje, ale snaží se téma zkoumat. Podle environmentalistky se v debatě objevují ještě pozice ignorantů a popíračů – jedni změnu klimatu neřeší i přesto, že vědí, co se děje, a druzí vědí, jak by se mělo jednat, ale nedělají to.

„Klimaskeptik je dobrý partner do debaty, protože tam se dá vysvětlovat. U ignorantů a popíračů se vysvětlovat nedá. Znám je. Tam si podle mě vyláme zuby každý a je otázka, jestli to má smysl,“ zamýšlí se Gaillyová. „Bohužel se pak dostáváme do nejvyšších pater politiky, a to je škoda. Tam se zdá, že není cesty to vysvětlit.“

Z nejvyšších pater české politiky zaznívá zpochybňování změny klimatu nebo nepodložené obviňování ekologických organizací. „Možná jsem naivní, ale mám pocit, že všechno zlé je pro něco dobré,“ namítá Pithart.

Čtěte také

Meteorolog Michal Žák: Zapomínáme, jak vypadala opravdová zima. Klimatická paměť lidí je jen pět let

„Akce Motoristů vyvolávají protireakce. Vidím opravdu silnější zájem o klima, o životní prostředí, dostávám daleko více otázek k obnovitelným zdrojům… Je vidět, že na to téma nasvěcují reflektory,“ všímá si. „Je to vidět i na Trumpovi, který má teď ve společnosti nejnižší podporu. Oni si v přímém přenosu podřezávají větev.“

Není to ale jen o politice, doplňuje environmentalistka s tím, že vlády dnes nejsou nejmocnějšími aktéry na světě. „Bohužel, fosilní lobby a další zájmy se brání proti potřebným změnám. Není to lehké, dostat lidi na svou stranu. Hledejme cesty,“ uzavírá Gaillyová.

Proč debata o klimatických problémech zhrubla? Je dobré mluvit o změně klimatu s dětmi? A jak pomáhají osobní příběhy? Poslechněte si celý pořad Leonardo Plus z festivalu populárně vědeckých filmů AFO Olomouc, audio je v úvodu článku.