Politolog: Benešovy dekrety? Tlačítko, které spouští radikalizaci. Kdo se chtěl usmířit, udělal to

V Česku podle něj stále panuje většinová tendence vnímat sudetské Němce jako příznivce nacismu. „Není pochyb o tom, že německá majorita v Československu vyla s vlky. Když ale řeknu, že ta skupina sudetských Němců nebyla jednolitá, tak mám plnou mailovou schránku hejtů, že jsem fašista a patřím před soud,“ popisuje, v jakém stavu je dnes debata. 

„Myslím si, že je třeba se na ty události dívat s odstupem. Pohraničí je a zůstane české,“ vyvrací jednu z vyjadřovaných obav, podle níž by Němci mohli vznášet nárok na majetek svých předků, který po jejich vyhnání připadl českým dosídlencům pohraničí.

Čtěte také

Sudetský sjezd? Lidé se nad protesty povznesli, potvrdil se pozitivní vývoj vztahů, hodnotí novinář

Připomíná také, že sudetští Němci i bavorský premiér Markus Söder se v Brně zúčastnili piety u Kounicových kolejí, kde gestapo mučilo a popravovalo za války Čechy, a dali najevo, že si uvědomují sled událostí, které vedly k odsunu. Radikálové ale vidí věci černobíle, například s ohledem na Benešovy dekrety, tvrdí politolog: 

„Je to takové tlačítko, kterým u části populace spustíte radikalizaci. A pokud se dotknete jejich platnosti, tak jste vlastizrádce. To je tu celou dobu přiživované a stále se hledají argumenty.“

Na nejnižší úrovni se přitom lidé potkávají bez problémů a starostové udržují kontakty s krajanskými spolky v zahraničí. „Dílčích česko-sudetoněmeckých dnů funguje řada. Porozumění funguje. Ti, co se usmířit chtěli, tak jsou usmíření,“ je přesvědčený Novotný.

Postoj české vlády ke květnovému sjezdu ale označuje za problém. Voliči koalice složené z ANO, SPD a Motoristů ale chtěli slyšet odsouzení akce. „Mně se to nelíbí. Bavorský premiér řekl, že tento sjezd měl pro česko-německé vztahy extrémně velký význam. My nedoceňujeme ani to, že se sudetští Němci významně podíleli na hospodářském zázraku Německa,“ upozorňuje. 

Stálo to za to?

Také Apolena Rychlíková, šéfredaktor listu Page Not Found, vyčítá české vládě, jak celé téma zpolitizovala. Přestože sjezd nakonec proběhl relativně v poklidu, došlo k řadě ostudných událostí.

Čtěte také

Uhde: Kvůli landsmanšaftu se rozdmýchává konflikt nepřirozených rozměrů. Smíření je bytostná potřeba

„Zmíním jednu, kdy se Milan Uhde od chvíle, kdy sjezd podpořil, stal terčem masivních útoků. V celé ulici, kde bydlí, někdo nastrkal do schránek dopisy, že v tomhle domě bydlí fašista Uhde, který k nám pozval sudetské Němce, aby ukradli náš majetek. Míra nechutnosti vůči lidem, jejichž příbuzní zahynuli v koncentračních táborech, je vysoká,“ konstatuje.

Rychlíková také vyzdvihuje, že partnerskou stranou SPD Tomia Okamury, která sjezd ostře kritizovala, je německá AfD, která naopak volá po zrušení Benešových dekretů.

„Přijde mi absurdní, že zrovna tyto strany spoluvytvářely debatu, která byla úplně za hranou. Přes Sněmovnu protlačili usnesení proti sjezdu. A pak se divili, že někdo v Chebu načmáral hákové kříže,“ říká s odkazem na vyjádření politiků ANO Radka Vondráčka nebo Taťány Malé.

Čtěte také

„Démonické je, že Frank a další nebyli démoničtí.“ Co odhalila série Kat K. H. Frank

„Když mluví spolkový ministr vnitra, tak tam nemůže nebýt člen české vlády. Chápu, co rozehrál premiér Andrej Babiš (ANO), a strašně mě tím zklamal, mohl to téma vymlčet,“ doplňuje komentátor David Klimeš.

Premiér podle něj celou věc nedomyslel a nijak si nepomohl. „A není to tak dlouho, co dělal první poslední, aby se dostal na audienci k německému kancléři Friedrichu Merzovi, obcházel kvůli tomu snad všechny německé kontakty. Vůbec nerozumím, že mu to za to stálo,“ podivuje se nad Babišovým postojem k sudetoněmeckému sjezdu.

Oceňuje naopak názorový vývoj sudetoněmeckého předáka Berndta Posselta, který ještě jako europoslanec hlasoval proti vstupu Česka do Evropské unie, a to právě kvůli Benešovým dekretům.

„To, že dnes přijíždí do Brna a říká, že Benešovy dekrety pro něho nejsou téma, tak to jsem se zpočátku musel štípnout, jestli tomu mám věřit,“ souhlasí Novotný.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 30. května po 11. hodině a v neděli 31. května po 15.30.