Extrémní počasí je stále častější. I v Česku, varuje Pixová z Klimatické koalice

9. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Silná vítr

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl letošní červen ten nejdeštivější od roku 1961. Přitom ještě v dubnu vědci z týmu Intersucho varovali, že Česko prochází nejhorší epizodou sucha za posledních 500 let.

Čtěte také

Až donedávna se i čeští vědci domnívali, že v našich zeměpisných podmínkách pocítíme změny klimatu daleko později. Skutečnost je ale jiná: už letos Česko zažilo druhou nejteplejší zimu v zaznamenávané historii, a to ve spojení s (až do června) největším suchem za poslední stovky let. Aby toho nebylo málo, část území postihly i přívalové povodně. 

„Dá se říct, že se frekvence extrémního počasí zvyšuje hlavně v posledních 20 letech,“ říká komunikační koordinátorka Klimatické koalice Michaela Pixová. „Intenzita vzrůstá v závislosti na tom, jak se zvyšuje globální teplota. Nejen atmosféry, ale i oceánů. Takže ve vzduchu a v mořích je vysoké množství energie. Zároveň se mění srážkové poměry, výpar vody a podobně,“ dodává ve vysílání Plusu.

Mírné pásmo hrálo do karet

Extrémní počasí zasahuje všechny oblasti světa: velké zimy v Mongolsku, tajfuny na Filipínách, desertifikace v Iráku, sucho v Etiopii a další extrémní počasí v Zambii. Povodně v Česku jsou podle Pixové jen malým střípkem do celkové mozaiky. 

Čtěte také

„Česko se nachází v mírném pásmu, takže jsme dřív byli do značné míry ušetřeni těch největších extrémů. Nemáme tady tornáda nebo hurikány, ale co máme, jsou extrémní orkány, které jsou v poslední době stále ničivější,“ vypočítává. 

Podle Pixové ale pořád platí, že „je to u nás stále bezpečnější než jinde“. „Ve všech pozorovaných jevech sledujeme změnu. Tam kde se vyskytují hurikány, tak jsou ničivější. U nás zase dochází k častějšímu střídání intenzivních period sucha nebo povodní“.  

Celý rozhovor Jana Bumby si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Jan Bumba , lup
Spustit audio

Související