Nové přehrady kvůli suchu? To je naprosto špatný koncept, zlobí se odborník Hruška
Dokonce 31 míst pro výstavbu vodních nádrží představilo v pondělí ministerstvo zemědělství. Přehrady by měly pomáhat se zásobováním pitnou vodou nebo v boji proti suchu. Dohromady je tak 65 vytipovaných lokalit, na které se taky budou vztahovat ochranná pásma.
Čtěte také
Odborník z Ústavu výzkumu globální změny a České geologické služby Jakub Hruška s tímto postupem absolutně nesouhlasí.
Budování nových přehrad a nádrží je podle něho ta úplně poslední cesta. „Primárně se musíme zaměřit na naši vysoce technizovanou krajinu, která je přímo stavěná tak, aby vodu z krajiny odváděla. A to, že velmi rychlému odvodu (vody) postavíme do cesty přehradu? To je jen vytloukání klínu klínem,“ zlobí se.
Třeba přehrada Nové Heřminovy se prý objevila v plánech ministerstva zemědělství už po povodních na Moravě roku 1997. „Teď se o ní pro změnu mluví v souvislosti se suchem. Ministerstvo má už několik dekád na všechny hydrologické problémy vždy jeden recept: postavit nové přehrady. To je naprosto špatný koncept.“
Meliorace jsou problém
Nikde se přitom od úředníků nedozvíte, že naše země má víc než milion hektarů orné půdy odvodněné zbytečnými melioracemi, které vodu z krajiny velmi rychle odvedou. „Musíme změnit strukturu krajiny, a tam ministerstvo žádný systematický plán nemá.“
Čtěte také
Podle Hrušky by se naopak měli úředníci podívat na naše řeky, které jsou vlastně jen kanály v umělých korytech. „Aby v nich vůbec něco teklo, tak do nich připouštíme vodu z přehrad… Vraťme krajinu do stavu, ve kterém dřív byla,“ dodává.
Úřady se chtějí věnovat přípravě hned šesti přehrad – Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále pak Nových Heřminov na Bruntálsku, Skaliček na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji. Chráněným územím je nově lokalita Albrechtice v Pardubickém kraji, Blazice ve Zlínském a Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Dohromady by plánované nádrže měly pojmout 273 milionů metrů krychlových vody.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu. Ptala se Renata Kropáčková.
Související
-
Ptakopyskové vymírají. Vadí jim stále častější sucho a vedro
O aportujících vlčatech, mizení ptakopysků a žralůčcích z Pacifiku. Debatují zoologové Miloš Anděra a Pavel Stopka a spisovatelka Markéta Baňková. Moderuje Martina Mašková.
-
Je dobře, že se o suchu mluví. Lidé si uvědomují vlastní zodpovědnost, myslí si hydrolog
Ve vysílání pokračuje Týden vody. Co dělají úřady, aby zmírnily následky sucha? Ptali jsme se ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera.
-
Do lesa s konví? Na Olomoucku bojují se suchem po svém... stromky zalévají
Podmínky v lesích u obce Lipina nejsou pro stromy ideální. Před lety porost prořídl kvůli kůrovci a teď je sucho. Místní starosta se rozhodl řešit situaci nevšedně.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
