V důsledku oteplování zřejmě smrky nahradí dub, extrémní klimatické jevy ale mohou změny naopak zpomalit

10. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pupeny a mráz (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Více než 50 vědeckých institucí analyzovalo výskyt pozdních mrazů na různých místech planety mezi lety 1959 a 2017. Jejich poznatky mohou pomoci stanovit strategii odolnosti dřevin a zkvalitnit plánování v lesnictví a krajinářství.

Mezinárodní tým, jehož členy byli i odborníci z České republiky, zjišťoval, jak se dřeviny v různých částech světa vyrovnávají s pozdními jarními mrazy.

Čtěte také

Ukázalo se, že v Severní Americe, kde jsou takzvané jarní mrazíky dlouhodobým jevem, se už dřeviny dokázaly přizpůsobit. „Celá řada severoamerických dřevin si v průběhu času vytvořila jednoduché přizpůsobení a raší teprve po určité době od začátku vegetační doby, kdy podstatná část pozdních mrazů pomine,“ vysvětluje Miroslav Svoboda z Katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity v Praze.

Právě mladé části stromů, jako jsou květy nebo malé plody, jsou k namrznutí nejnáchylnější. A i když mrazy stromy nepoškozují vždy fatálně, poškození ovocných stromů může podle Svobody způsobovat rozsáhlé ekonomické škody.

Přesun do vyšších pásem

Vědci se domnívají, že v budoucnu se některé druhy dřevin vlivem klimatických změn mohou stěhovat do jiných podnebných pásem.

„Očekává se, že dojde k expanzi některých druhů. Jde například o posouvání výskytu naší běžné dřeviny buku lesního do vyšších nadmořských výšek a nahrazování v horských lesích smrku ztepilého,“ říká lesník.

Právě extrémní klimatické jevy – jako jsou pozdní mrazy – přitom paradoxně mohou tyto důsledky globálního oteplování zpomalit.

autoři: Martina Rasch , marz
Spustit audio

Související