V důsledku oteplování zřejmě smrky nahradí dub, extrémní klimatické jevy ale mohou změny naopak zpomalit

10. červen 2020
Dnešní Plus

Více než 50 vědeckých institucí analyzovalo výskyt pozdních mrazů na různých místech planety mezi lety 1959 a 2017. Jejich poznatky mohou pomoci stanovit strategii odolnosti dřevin a zkvalitnit plánování v lesnictví a krajinářství.

Mezinárodní tým, jehož členy byli i odborníci z České republiky, zjišťoval, jak se dřeviny v různých částech světa vyrovnávají s pozdními jarními mrazy.

Čtěte také

iROZHLAS

Jarní mrazy ničí úrodu ovoce. Po meruňkách může dojít i k poškození višní, broskví nebo jablek

Ukázalo se, že v Severní Americe, kde jsou takzvané jarní mrazíky dlouhodobým jevem, se už dřeviny dokázaly přizpůsobit. „Celá řada severoamerických dřevin si v průběhu času vytvořila jednoduché přizpůsobení a raší teprve po určité době od začátku vegetační doby, kdy podstatná část pozdních mrazů pomine,“ vysvětluje Miroslav Svoboda z Katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity v Praze.

Právě mladé části stromů, jako jsou květy nebo malé plody, jsou k namrznutí nejnáchylnější. A i když mrazy stromy nepoškozují vždy fatálně, poškození ovocných stromů může podle Svobody způsobovat rozsáhlé ekonomické škody.

Přesun do vyšších pásem

Vědci se domnívají, že v budoucnu se některé druhy dřevin vlivem klimatických změn mohou stěhovat do jiných podnebných pásem.

„Očekává se, že dojde k expanzi některých druhů. Jde například o posouvání výskytu naší běžné dřeviny buku lesního do vyšších nadmořských výšek a nahrazování v horských lesích smrku ztepilého,“ říká lesník.

Právě extrémní klimatické jevy – jako jsou pozdní mrazy – přitom paradoxně mohou tyto důsledky globálního oteplování zpomalit.

autoři: Martina Rasch , marz
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více o tématu