Čeká nás zdražování ovoce, zeleniny a brambor, myslí si předseda Zemědělského svazu
Jarní mrazíky, nedostatek lidí a bankrot malých farmářských trhů. To všechno jsou obavy, o kterých mluví zemědělci v době koronakrize. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy to všechno dohromady znamená zdražování.
Aby toho nebylo málo, tak dělají zemědělcům vrásky na čele i málo propustné hranice. Ty ohrožují přepravování potravin, které nejde příliš dlouho skladovat.
Čtěte také
„Taky se teď významně změnila poptávka, kdy Itálie vypověděla dlouhodobé smlouvy našim dodavatelům mléka. Ale i Německo, Francie, Velká Británie nebo Španělsko a Itálie mají problém s nedostatkem sezónních pracovníků,“ vypočítává Pýcha ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
„Dá se předpokládat, že dojde k poklesu produkce, a protože je Česko na dovozu ovoce, zeleniny a brambor závislé, pochopitelně se budou zvyšovat i ceny,“ dodává předseda svazu.
Už dnes jsou ceny u některých komodit trochu vyšší, některé mléčné výrobky ale (zatím) zlevňují. „V ovoci, zelenině a bramborách se opravdu dá zdražování v dalších měsících očekávat.“
Potravinová soběstačnost Česka?
Navíc podle Ovocnářské unie dvě vlny jarních mrazíků (z konce března a z nocí po Velikonocích) prohloubí škody na úrodě hlavně u třešní a meruněk, kde už škody odhadují až na 80 milionů korun.
Čtěte také
Současným hlavním tématem Zemědělského svazu je podle Pýchy soběstačnost země. „Chceme (vládu) upozornit na to, že když si v roce 2016 vytkla snížení závislosti na dovozech u ovoce a zeleniny, tak se nám to absolutně nedaří. Realita je přesně opačná a teď se to jen zhoršuje. Chceme, aby nám s tím stát, potažmo veřejnost pomohla a soběstačnost se zvýšila.“ Je to prý práce na mnoho let, ale jde to.
Jako příklad pak uvádí Poláky. „Český sektor ovoce přišel od vstupu do EU řádově o desetitisíce hektarů ovocných sadů. Naproti tomu Polsko se (za stejnou dobu) stalo největším pěstitelem jablek v Evropě. Takže pokud má stát zájem o rozvoj sektoru, tak to možné je,“ dodává Pýcha.
Běžte na pole?
V současné době začínají práce na chmelnicích a v sektoru produkce zeleniny. Z velké části se prý i daří výpadek zemědělských pracovníků pokrýt českými brigádníky. „Vzedmula se totiž poměrné velká vlna těch, co se sami nabízeli. Jenže velká část z nich jsou lidé z měst, ale práce probíhají na venkově. Takže se nedá čekat, že by takový člověk denně dojížděl na brigádu nějakých 50, 100 km. To prostě nejde,“ říká v reakci na výzvu šéfa krizového štábu Jana Hamáčka (ČSSD).
Pokud přesto máte zájem, můžete se přihlásit na webových stránkách svazu.
Od 20. dubna vláda povolila otevření farmářských trhů. Podle už dřív zveřejněného odhadu Asociace farmářských tržišť může zbankrotovat až 40 % malých českých farem. Podle Asociace soukromého zemědělství si s koronakrizí snad poradili prodejci ze dvora, kterým tržby nespadly.
Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru.
Související
-
Ivan Hoffman: O soběstačnosti
Jist si tím nejsem, ale mám pocit, že městský člověk podezírá venkovany ze soběstačnosti, kterou jim platonicky závidí jakožto něco lepšího.
-
Potravinová soběstačnost je passé, vláda nás vrací do socialismu, tvrdí Štefl
„Vstoupili jsme do Evropské unie s tím, že budeme ctít volný trh. A ten neumožňuje, aby se dotovaly nebo významně podporovaly nějaké komodity, které si určí stát,“ dodává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.