Je soběstačnost v zemědělství katastrofální? Není, ale je před volbami. Premiér směšuje termíny i čísla, varuje analytik Havel

Novela zákona proti dvojí kvalitě potravin je podle Petra Havla prostě nesmysl. Copak si český zákazník nezaslouží stejně kvalitní potraviny jako lidé na Západě? „To si samozřejmě zaslouží,“ odpovídá.

„Obvykle vyšší kvalita taky znamená vyšší cena a český spotřebitel se při výběru potravin rozhoduje především podle nejnižší ceny. Taky tady máme největší počet slevových akcí snad úplně na světě a jejich četnost neklesá. Meziročně teď dokonce ještě mírně narostly,“ dodává Petr Havel.

To, že dvojí kvalita potravin existuje, analytik nezpochybňuje „je ale třeba vědět, jak velký je to problém doopravdy. Jsou to totiž jen některé výrobky velkých nadnárodních potravinářských společností, kterých je dohromady několik stovek. Na trhu EU je ale v základních potravinách 100−150 tisíc druhů a variant.“

Babišova slova? Předvolební...

Premiér Andrej Babiš (ANO) na nedělním sněmu Agrární komory označil potravinovou soběstačnost České republiky za katastrofální. Co si o tom myslí analytik Havel? „Je před volbami,“ odpovídá. „Katastrofální situace tady není a ta čísla, co tam padala, byla velmi nepřesná,“ dodává.

Václav Souček: Dvojí kvalita

Stručné informace uvádějí, že téměř dvě třetiny obyvatel ČR – zejména z mladších generací - přitakávají našemu členství v Evropské unii, neboť jsou si vědomy výhod. 

„Směšuje se tady potravinářská a zemědělská soběstačnost. Bylo řečeno, že v mléku je naše soběstačnost jen 85%, ale ve skutečnosti je 130%. Ale naši producenti mléko vyvážejí a pak, bohužel, se sem dostávají až finální výrobky jako jogurty a sýry. Takže tady máme máslo na vlastní hlavě.“

Je ale důležité říct, že dnes žádná země, a to ani potravinářské velmoci jako Francie a Polsko, není 100% soběstačná. Premiér hovořil i o dalším „dramatickém čísle“, tedy o 38% soběstačnosti ve výrobě vepřového masa. „To taky není pravda, je to 48 %... Je otázka, kdo si jaké to číslo vezme… Nejlepší je dívat se na data ČSÚ, která jsou ověřována Eurostatem.“

Havel ale souhlasím s tím, že v některých komoditách, jako je ovoce a hlavně zelenina, je „vzývaná soběstačnost země opravdu jen něco přes 30 %.“

Neplýtval bych energií

Pokud tak mluvíme o dvojí kvalitě, jde jen o pouhé procento všech výrobků evropského trhu. „Je tak otázka, jestli vůbec plýtvat energií na řešení problému dvojí kvality, když je tady další šizení, pančování a klamání spotřebitele nejrůznějšími metodami,“ myslí si. Navíc, když si pod dvojí kvalitou každý druhý představí něco jiného.

Bio a eko je marketingový příběh. Je to nástroj, kterým lze prodat dráž, říká zemědělský analytik Petr Havel

V přechozích dílech jsme mluvili o tom, jak je na tom naše zemědělství, jak moc ničíme půdu, a že jsme ji už dávno přestali vnímat jako dárkyni života. To, jak bude vypadat naše krajina, jak se budeme chovat ke zvířatům a jestli na našich polích bude ještě někdy něco růst, ovlivňuje však každý z nás. I když žijeme v paneláku. Nevěříte?

Nejcitlivější jsou lidé na masné výrobky, podíl masa, čisté svalové bílkoviny, na množství tuku, ale i na podílu strojně děleného masa. To je taky masná surovina, ale ne zrovna ta nejkvalitnější. Rozdíly najdete i v cukrovinkách nebo ve způsobu slazení. „Každý si představí něco jiného a není vždy pravda, že je jeden druh sladidla lepší než ten druhý. Třeba nedávno byla velká poptávka po náhražce cukru stévia na úkor řepného cukru. Nakonec se ukázalo, že je asi rizikovější, a taky chutná trochu jinak.“

Když se před časem dělal monitoring inkriminovaných potravin, ukázal jednu zajímavost, a to že i Západ měl ve výrobcích suroviny, které jsou obecně vnímány jako méně kvalitní. „Není to tak pokaždé jakási diskriminace spotřebitelů nových unijních zemí, ale nikdo vás nenutí tyto výrobky kupovat.“ Co je ale mnohem závažnější, že se téma dvojí kvality dostalo do popředí zájmu politických stran a hnutí na přetřes teď před volbami do Evropského parlamentu.

„O dvojí kvalitě se tady mluví víc než 10 let… nicméně najednou je to téma úplně pro všechny a dokonce se to stalo jedním z nosných témat před eurovolbami. Já si říkám, že jestli je to téma pro ČR a pro politické strany tak významné, tak je to dost smutná zpráva.“

Kvalita vs. čerstvost

Podle Havla chce každý spotřebitel kvalitu a nejlíp i výrobek vyrobený v Česku. „Někteří o tom ale jen mluví a chovají se jinak.“ Ceny potravin, stejně jako platy, stále rostou.

Plošné kontroly polského hovězího považuji za nadstandardní, říká agrární analytik Petr Havel

• Upravit
• Smazat

České ministerstvo zemědělství zavedlo plošné kontroly polského hovězího masa. Poláci taková opatření považují za přehnaná, podobný názor zastává i agrární analytik Petr Havel. Ten ve Dvaceti minutách Radiožurnálu mimo jiné připomíná, že taková opatření mohou vytvářet bariéru v obchodu.

Pro seniory a některé další skupiny obyvatel tvoří výdaje za potraviny významnou část rodinného rozpočtu a ne všichni si kvalitní, tedy drahé výrobky vůbec mohou dovolit. Agrární analytik tak doporučuje, aby se řídili spíš než kvalitou, čerstvostí potraviny. Když je totiž čerstvá, tak nebude dovezena z velké dálky, nebude mít konzervanty a látky prodlužující trvanlivost apod.

Co pak říká na to, že sami sebe považujeme za popelnici Evropy? „Taky se říká, že nakupovat u nás je pomalu poloviční sebevražda... To tak samozřejmě není. Naši výrobci dokáží vyrobit kvalitní potravinu někdy na úplně světové úrovni, ale samozřejmě i na menší úrovni i nekvalitní. Každopádně ale musí být bezpečné a vše je dáno naší, tedy spotřebitelskou poptávkou,“ dodává Petr Havel.

Proč je česká legislativa, třeba tzv. špekáčková vyhláška, daleko přísnější než normy EU? Proč zemědělci stále volí jako hlavní plodinu řepku? Poslechněte si v Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.