Diktátorům je jedno, že nechceme válku. Vyšší důchody nás před ruskými raketami neubrání, říká Máca

7. leden 2025

Česká republika po desetiletích planých slibů plní svůj závazek vůči partnerům v Severoatlantické alianci a vydává přes dvě procenta HDP na obranu. Podle exministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) ovšem nárůst výdajů v posledních měsících vyvolává pochyby o jejich transparentnosti. „Problém akvizic ministerstva obrany je, že člověk, který o nich rozhoduje, je jednou nohou ve vězení. Jsou to velmi komplikované a unikátní nákupy,“ glosuje bezpečnostní analytik Roman Máca.

„Obrana utrácí veřejné peníze a na to jsou jasná pravidla. Takže se můžete dostat do problémů, proč jste nakoupili toto dráž, když jste mohli koupit něco jiného. Není tam ideální řešení,“ podotýká analytik a pokračuje:

Ale pokud chceme obranyschopnou a bezpečnou Českou republiku, tak nemůžeme pořád jen licitovat. Nemyslím tím házet peníze do černé díry, ale když se budeme pořád jen dohadovat, tak těžkou brigádu nevybudujeme.“

Čtěte také

Máca upozorňuje na příklad Polska, které na obranu vynakládá čtyři procenta HDP a jde o nadstranickou záležitost, přestože tamní politická scéna je jinak ostře rozdělená.

„Budují infrastrukturu a ekonomika i mzdy rostou, takže to není tak, že by tím lidé byli ožebračováni. Obranný průmysl generuje pracovní místa a peníze by v ideálním případě měly zůstávat doma,“ uvádí s tím, že na obranu by realisticky mělo jít až 5 procent HDP, což od evropských spojenců požaduje i budoucí americký prezident Donald Trump.

Nahrává tomu fakt, že česká armáda je dlouhodobě podfinancována, v minulých letech docházelo k odkládání a rušení akvizic a tento vnitřní dluh je nyní s ohledem na bezpečnostní situaci třeba umořit.

„Vojáci po řadu let jezdili a létali ve staré sovětské technice a nákupy se odkládaly. Nejmarkantnější je to u protivzdušné obrany, podle generála v záloze Františka Mičánka by nestačilo ani 100 miliard investic. A to samozřejmě není možné vynaložit v jediném roce,“ konstatuje.

Mír pro naši dobu

Do diskuze o obranných výdajích se podle Mácy promítají zájmy jednotlivých stran. Například SPD a KSČM prý budování armády vnímají jako válečné štvaní a podporu války. Zároveň je obviňuje z toho, že mají zájem na co nejslabší armádě, abychom byli snadnou kořistí pro Putinovo Rusko.

Čtěte také

„Hnutí ANO se zase mocensky opírá o seniory, takže chtějí ‚mír a peníze pro naše lidi‘. Na tom není nic špatného, ale až sem poletí ruské rakety – což si spousta lidí nedokáže představit, ale to si dřív neuměli představit ani Ukrajinci – tak se vyššími důchody neubráníme,“ glosuje.

„Šílenému diktátorovi z Kremlu je úplně jedno, že Češi chtějí mít pohodu. Ukrajinci také nechtěli válku, ale to je agresivním diktaturám úplně jedno. Jde jen o to, jak se k tomu postavíme,“ dodává s tím, že Češi si neuvědomují reálnost hrozby z Východu – mnohým by mohl otevřít oči snad jen osobní prožitek z války.

Máca se domnívá, že postoje Čechů k obraně ovlivňují i zkušenosti z let 1938 nebo 1968. „Rozhodli o nás bez nás, tak se vzdáme. Přijeli, nemůžeme s tím nic dělat, tak se to pokusíme přečkat. Může za tím být i obava z války, při níž umírají lidé. Proto musíme armádu budovat a dobře ji financovat, abychom se do té války nedostali,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.