Proti Rusku neplatí papír. Ale reálné záruky jako zbraně, myslí si zmocněnec pro obnovu Ukrajiny

Jak se na zmíněnou situaci připravují členské státy Evropské unie, tedy i Česko? Zvláště pokud by návrat Donalda Trumpa do Bílého domu znamenal menší americkou vojenskou pomoc Ukrajině?

Jedním z klíčových argumentů ze strany evropských spojenců, že to myslí s evropskou bezpečností vážně, byl minimálně od roku 2014 indikátor plnění dvou procent hrubého domácího produktu výdajů na obranu.

Čtěte také

Bezpečnostní analytik: Pro Ukrajinu jsou zásadní bezpečnostní garance. Západ nesmí uznat potenciální nové hranice

I kvůli tomu bylo pro nás důležité, že v pondělí ministerstvo obrany vyhlásilo, že Česko tento cíl splnilo.

Zároveň víme, že milník dvou procent byl realistický pro očekávání, která jsme měli v roce 2014, a toto procento se bude nyní posouvat. Takže především výdaje na zbrojení jsou indikátor toho, že to myslíme s vlastní bezpečností vážně.

Je z pohledu české vlády představitelná a technicky i finančně reálná větší vojenská pomoc Ukrajině od evropských zemí než dosud?

Reálné to je. Když se podíváme na čísla, která projednával generální tajemník NATO v Praze minulý rok, tak z nich vyšlo, že bychom v následujících letech měli dávat aspoň 100 miliard dolarů na pomoc Ukrajině. A to vycházelo z toho, co jsme byli schopní dodat v roce 2023.

Jako česká vláda jsme byli organizátory muniční iniciativy, která Ukrajině dodávala především munici ráže 155 milimetrů. Dodávali jsme i další systémy, které financovaly nákupy u českých a světových výrobců této munice.

Čtěte také

Válka je pro Rusy sociální výtah k bohatství. O mír teď nestojí, přibližuje novinářka Procházková

A od prvních měsíců invaze platí, že úzkým hrdlem pomoci Ukrajině není objem vojenského materiálu, ale finance. To znamená, že pokud dostaneme víc peněz, tak můžeme znásobit to, co tam budeme dodávat. A jediné, co to blokuje, je výše finančních příspěvků.

Premiér Petr Fiala (ODS) mluvil o tom, že po splnění cíle 500 tisíc kusů munice pro Ukrajinu by dodávky měly pokračovat kontinuálně. Co to znamená?

Už od minulého roku premiéři Česka, Holandska a Dánska vyhlásili, že hodlají v této iniciativě pokračovat. A už nyní je zjevné, že se v tom bude pokračovat, protože už několik dalších států přislíbilo účast v dalším kole.

Pokračovat to bude i díky tomu, že se nám podařilo sehnat tolik munice, že stále proudí na Ukrajinu nejen ta, ale i další vojenský materiál, za který platí západní spojenci.

Pokud ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o bezpečnostních zárukách jak amerických, tak evropských, tak jaká je představa České republiky a vůbec evropských spojenců o těchto zárukách?

Je jednoznačné, že jediné, co může platit jako záruka, není papír, ale reálné odstrašení proti agresorovi. A to deklarace odsuzující výroky nejsou a nikdy nebyly.

Čtěte také

Fotograf Krupař: Nikdo se nechce vzdávat, ale vidím u ukrajinských vojáků čím dál větší skepsi

Ukrajina se v poslední době vrací k budapešťskému memorandu z roku 1994, které bylo přesně tím papírem, který nikoho nezajímal. Byly tu minské dohody, opět papíry, které nikoho nezajímaly z hlediska plnění.

Garance musí být v klíčových věcech, a to jsou lidé, vojáci a zbraně.

Je relativně široký konsenzus, že nemůžeme vyslat kontingent amerických nebo evropských jednotek, který by vytvořil odstrašující sílu vůči armádě, kterou tam Rusko má a bude mít i po tom, co by se mohlo ujednat příměří.

Ale to klíčové, co může Západ udělat, je, že poskytne zbraně a vojenské systémy, které budou Rusko odrazovat.

Tomáš Kopečný|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus