Pokud Západ rezignuje, budou na Ukrajině deviantní formy ruské státnosti, varuje politický geograf
„Ruské impérium drží pohromadě jen represivní silou a expanzí na venek. Musí buď dobývat, nebo udržovat kolem sebe strach. A Vladimir Putin to všechno dlouhodobě dělá,“ je přesvědčený politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen pro Český rozhlas Plus. Podle něj roste v ruské společnosti nespokojenost s válkou na Ukrajině, ke změně režimu to ale zatím nestačí.
I když Rusové nyní slaví pravoslavné Vánoce, není podle Jelena prezident Putin v dobrém rozmaru. „Lehce se mu nespí,“ soudí v pořadu Osobnost Plus. Ruské problémy na Ukrajině se totiž dále stupňují i přes to, že se prezident snaží upozorňovat hlavně na úspěchy své země ve válce.
Kvůli inflaci klesá životní úroveň většiny Rusů a zasahuje to i oligarchy. „Jsou důležitou součástí Putinovy politické elity,“ připomíná Jelen. „Pořád mají obstavené majetky na Západě, nemohou jezdit na dovolené na své jachty nebo do Londýna na fotbal,“ popisuje.
Čtěte také
I přestože nejsou oligarchové už tak pevně spjati s Putinem, jako byli dřív, on sám je stále potřebuje pro chod ruské ekonomiky. „V ruské společnosti roste nespokojenost,“ naznačuje. „Putin ale potřebuje držet oligarchy takzvaně pod krkem, aby mu dotovali armádní rozpočet. A on sám ví, že supi kolem něj krouží. I když zatím dost vysoko.“
O co se podle politického geografa Putin moc nestrachuje, je názor mezinárodního společenství na anektované území. „Když se podíváte na mapy vydávané v Rusku, tak je to součástí Ruska. Stejně tak v učebnicích dějepisu. To je pro něj dostačující,“ říká.
Podle něj tak dává Putin najevo, že to území je jeho, a jestli to někdo neuznává, tak je to pro něj marginální problém. „Z hlediska mezinárodního práva ty hranice nebudou nikdy zanesené tak, jak bychom chtěli. Ale to Putina netrápí,“ myslí si expert.
Osud Ukrajiny
Aby se současná ruská okupace stala trvalým jevem, musela by s tím podle Jelena souhlasit samotná Ukrajina. „A mezinárodní právo stojí na její straně. Pokud se Kyjev tohoto území vzdá, Putin vyhraje,“ připomíná.
Čtěte také
To by mělo důsledky nejen pro Ukrajinu, ale pro celý mezinárodní systém. „Pokud rezignujeme na právo a určité normy, tak se musíme připravit na to, že jakýkoliv další agresor bude moci anektovat určité území s tím, že precedens tu už je,“ varuje analytik.
Ukrajinu by tak v jednom z možných scénářů čekalo to, že svoje území už nebude ovládat. „Na mapách bývají země krásně rozparcelované, ale realita je jiná a státy tak nefungují. Mají různé deviace, protože území okupuje separatická skupina nebo jiná země,“ jmenuje politický geograf a dodává:
„Pokud Západ, spojenci Ukrajiny, rezignují na válku, musíme se připravit na to, že na Ukrajině budou jakési deviantní formy ruské státnosti.“
Poslechněte si celou Osobnost Plus, moderuje Barbora Tachecí.
Související
-
Rakouští Svobodní a Rusko? Jsou antimainstream, proto se staví proti Ukrajině, usuzuje velvyslanec
„Zdá se, že doba, kdy se spíš hledaly shody než rozpory, je pryč. Stranické rozpory začínají převažovat, což svědčí o celkové nejistotě v zemi,“ uvádí Jiří Šitler.
-
Libor Dvořák: Strategický trojúhelník USA-Rusko-Čína v roce 2025
Na každém přelomu roku zvýšený zájem odborné i laické veřejnosti budí vztahy tří velmocí, které usilují o vliv na celosvětové dění – Spojených států, Číny a Ruska.
-
Libor Dvořák: Rumunský chaos vyšel Rusko levně
Dne 8. prosince se v Rumunsku mělo konat druhé kolo prezidentských voleb, do nějž by jako jednička vstupoval politik s pověstí skandalisty Cálin Georgescu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.