Lesnatá koalice G-Zero. Surinam, Bhútán, Panama a Madagaskar založily spolek zemí s nulovými emisemi

Jen několika státům uhlíková rovnice už teď vychází negativně. Tedy tak, že vypustí méně emisí skleníkových plynů, než zachytí. Ministr životního prostředí ze Surinamu – tedy jednoho ze zakládajících členů – Marciano Dasai zdůrazňuje, že právě jeho zemi se to daří a pomáhají tak celému svět. A to přestože těží bauxit, zlato a čtyřicet let také ropu.

Marciano Dasai, ministr životního prostředí ze Surinamu|foto:Jana Karasová, Český rozhlas

„A přesto jsme uhlíkově neutrální. Ten hlavní důvod je, že jsem velmi zalesněnou zemí. Les pokrývá víc než 90 procent našeho území,“ dodává Dasai.

Surinam je tak nejzalesněnější zemí světa. Ale podobně jako další amazonské země se také potýká s nelegální těžbou dřeva a zlata.

„V poslední době narůstá nelegální těžba dřeva. Bojují proti tomu domorodci z kmene Saamaka,“ říká slovenský cestovatel a fotograf Michal Hertlík, který Surinam nedávno navštívil. Kmen obývá území o velikosti 4 milionů hektarů, naprostou většinu tvoří nedotknutý panenský prales.

Čtěte také

Další nejteplejší rok v historii? Naše úsilí na ochranu klimatu nestačí, varuje klimatický diplomat

I díky tomu průměrná globální teplota nestoupá tak rychle, jak by ukazovaly ty nejhorší klimatické scénáře. Zároveň se ale světu stále nedaří emise skleníkových plynů snižovat a zachytávat tak, aby se vyhnul alespoň některým ničivým dopadům klimatické změny. I proto chtějí být země, které jsou klimaticky neutrální, na mezinárodní scéně hlasitější

„Všechny země se zavázaly, že budou v budoucnosti uhlíkově neutrální. Tady máte čtyři země, které už uhlíkově neutrální jsou. Měli bychom být uznaní. Chceme tuto platformu – to spojení naši hlasů – využít k tomu, abychom zbytku světa řekly, že se také mají stát uhlíkově neutrálními,“ vysvětloval po založení skupiny na letošní klimatické konferenci OSN COP29 v ázerbajdžánském Baku premiér Bhútánského království Tshering Tobgay.

V klimaticky neutrální ekonomice je bilance emisí skleníkových plynů neutrální, zní základní poučka klimatické neutrality.

Čtěte také

Největší znečišťovatelé mají povinnost připívat těm, kteří teď řeší důsledky změny klimatu, říká zástupkyně africké organizace na COP29

Ta podle definice Evropské unie znamená, „že množství emisí skleníkových plynů vznikajících v důsledku lidské činnosti se v atmosféře výrazně omezí. Ty emise, jejichž odstranění je obtížné, se vykompenzují pohlcením uhlíku získaným z atmosféry buď přirozeně prostřednictvím vegetace, nebo mechanickými prostředky.“

Má se tak zajistit, že například spalování fosilních paliv nebude mít na klimatický systém významný dopad. Evropská unie směřuje ke klimatické neutralitě do roku 2050. Podobný cíl má i většina dalších zemí světa.

Síla spojenectví

Nejen na klimatických konferencích je běžné, že státy vyjednávají ve větších celcích. Známe třeba skupinu G7 – sedmi největších ekonomicky vyspělých států světa. Nebo její rozšířenou verzi G20. Pod názvem G77 zase vyjednává volná koalice rozvojových zemí včetně Číny. Zakládajícími členy bylo 77 států, ale od doby svého založení se organizace rozrostla na víc než 130 členů.

Bhútánský premiér doufá, že se skupina G-Zero bude dál rozrůstat. „Máme jen jedno kritérium pro členství – musíte být uhlíkově neutrální. Náš cíl je mít co nejvíc členů. To by totiž znamenalo, že mnohem více zemí je uhlíkově neutrální,“ vysvětlil bhútánský premiér Tobgay.

Jaké dopady klimatické změny státy ze skupiny G-Zero pozorují? Plánuje Surinam rozšířit těžbu ropy a plynu? Jak moc jsou pralesy v Surinamu ohrožené? Uslyšíte v pořadu Za obzorem, který připravila Jana Karasová.