Rakouské Alpy prozradí, co nás čeká. Tamní ledovce už nelze zachránit a předpoví osud Himaláje

„Oteplování je tady v Alpách dvakrát silnější a rychlejší ve srovnání s celosvětovým průměrem,“ vysvětluje rakouský biolog a profesor ekologie Michael Bahn. Alpy připodobňuje k laboratoři, v níž lze rychlost postupu klimatické změny dobře pozorovat.

„Dříve výjimečně horké a suché léto je dnes skoro standard. Sněhová pokrývka slouží v zimě jako takový nárazník, který chrání půdu před teplotními výkyvy. Bez sněhu tak často máte studenější zem v teplejším ovzduší. Sníh v horských oblastech také slouží jako zásobník vody, který na jaře zavlažuje ekosystémy. Méně sněhu tak může zesílit dlouhá období sucha,“ vysvětluje Bahn.

V Innsbrucku se vědci včetně Bahna snaží přijít třeba na to, jak různá intenzita sucha ovlivňuje růst trav a stromů. V univerzitní botanické zahradě proto zakrývají rostliny speciální fólií, která výzkum sucha umožňuje i v dešti.

Ve speciálních stanech můžeme kromě sucha napodobit a zkoumat další vlivy změny klimatu: vyšší koncentrace oxidu uhličitého i nárůst teplot.
Michael Bahn

„Tyhle experimenty zlepšují naše porozumění, aniž bychom museli čekat na extrémní období sucha,“ dodává biolog.

Rostliny mají paměť

Michael Bahn upozorňuje, že rostliny si pamatují suchá období a svou zkušenost dovedou přetavit ve změnu komunikace s mikroby.

Rakouský biolog a profesor ekologie Michael Bahn|foto:Štěpán Sedláček,Český rozhlas

„Zjistili jsme, že rostliny si skutečně pamatují suchá období. To platí i o půdě. Způsob, jakým půdní mikroby a rostliny komunikují, se mění v závislosti na suchu. Pokud jsou mu vystaveny znovu, reagují jinak, jelikož si pamatují předchozí sucho,“ vysvětluje Bahn.

Úkolem vědců tak je zjistit, kdy v ekosystémech dochází k rozsáhlým a nevratným změnám. „Stále úplně nerozumíme celému mechanismu. Ale víme dost na to, abychom mohli říct, že sucho bude mít dramatické dopady na ekosystémy. Už teď vidíme například invazi kůrovce, která souvisí se suchem a rostoucí teplotou. Otázkou zůstává, co jsou varovné signály, které by nás upozornili, že neschází moc a celý systém se převrátí,“ označuje hlavní neznámou biolog.

Do konce století roztaje většina rakouských ledovců

V Alpách k jednomu nevratnému zlomu došlo. Většina místních ledovců totiž pravděpodobně do konce století roztaje a jejich záchrana už není možná.

Čtěte také

Do konce století roztaje nejméně třetina himálajských ledovců. Ohrozí to vodu pro dvě miliardy lidí

„Situace je o něco lepší v západní části Alp, ve Švýcarsku, Itálii a Francii, protože tam jsou hory vyšší. Ale tady platí, že i kdyby už teplota dále nerostla, mnohé ledovce za dvacet, třicet let nebudou existovat,“ popisuje rychlé tání glacioložka Andrea Fisherová, vedoucí Institutu pro intersdisciplinární horský výzkum Rakouské akademie věd. 

Podle ní lze už teď v Rakousku pozorovat rychlé změny, které za několik desetiletí pocítí i jinde.

„To samé se stane v Himálaji, skandinávských horách nebo Západních Alpách. Můžeme studovat efekty, které budou mnohem silnější například v Himálaji, kde přitom na vodě z ledovců lidé závisejí mnohem víc. Tady v Rakousku bude dost vody i potom, co všechny ledovce roztají,“ dodává Fisherová a doplňuje, že ledovce v Rakousku také dají vzniknout novým jezerům.

Poslechněte si celý audiozáznam prvního dílu Vědeckého dobrodružství: Střední Evropa v boji se suchem.