Do konce století roztaje nejméně třetina himálajských ledovců. Ohrozí to vodu pro dvě miliardy lidí

Dojde k tomu i v případě, že bude úspěšná snaha o zmírnění dopadu klimatických změn, varuje agentura AP, která cituje zprávu Mezinárodního střediska pro integrovaný rozvoj horských oblastí. Jestli se to však nepovede, budou prý následky ještě horší.

V antarktickém ledovci vznikla dutina o velikosti Manhattanu. Většina odtála za poslední tři roky

• Upravit
• Smazat

Vědci objevili v ledovci Thwaites obří dutinu, která se velikostně blíží ostrovu Manhattan. Prostor by údajně pojmul až 14 bilionů tun ledu.

Z ledovce jako Brno už zbývá Venezuelanům jen pár hektarů. Brzy zmizí úplně

• Upravit
• Smazat

Venezuela se nejspíš stane prvním státem, který přijde o veškeré své pevninské ledovce. Ubývání si lidé začali všímat už v 19. století.

„Během necelých sta let promění globální oteplování ledem pokryté vrcholky Himálaje v osmi zemích v holé skály,“ shrnul zjištění vedoucí studie Philippus Wester. Vědci celých pět let zkoumali účinky klimatických změn na region, který zahrnuje Afghánistán, Pákistán, Indii, Nepál, Čínu, Bhútán, Bangladéš a Barmu. V těchto zemích se nacházejí nejvyšší hory světa a jejich ledovce zásobují vodou říční systémy Gangy, Jang-c‘-ťiangu, Iravádí a Mekongu.

Podle badatelů může v důsledku tání ledovců dojít k celé řadě katastrof – od záplav až po zvýšené znečištění ovzduší uhlíkem a prachem usazeným na ledovcích. Ředitel Mezinárodního střediska pro klimatickou změnu a rozvoj v bangladéšské Dháce Salimúl Húk označil závěry studie za velmi znepokojivé zejména pro země, jako je ta jeho.

Studie zdůrazňuje, že jedna třetina himálajských ledovců zmizí, i kdyby byl splněn ambiciózní cíl pařížské klimatické dohody omezit globální oteplování do konce století na maximálně 1,5 stupně Celsia. Pokud se to nepodaří a teplota stoupne o dva stupně, roztají prý do roku 2100 celé dvě třetiny. Ke splnění cíle je třeba do roku 2050 snížit emise nejčastějšího skleníkového plynu, oxidu uhličitého, na úroveň, kterou planeta dokáže pohltit.

Na pětileté studii Mezinárodního střediska pro integrovaný rozvoj horských oblastí v nepálském Káthmándú se podílelo více než 350 vědců a expertů z 22 zemí a 125 externích hodnotitelů. Centrum je financované z příspěvků zemí v regionu, ale i z Austrálie, Rakouska, Norska, Švýcarska a Spojeného království a programů jako USAID, vysvětluje AP.