Sucho a extrémní teplo v Česku? Nejspíš je to dopad tání mořského ledu, říká polární mikrobioložka

13. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mikrobioložka Marie Šabacká

Jejím pracovištěm jsou vědecké základny v Antarktidě, za polární kruhy jezdí už sedmnáct let a stráví tam skoro třetinu roku. Polární mikrobioložka Marie Šabacká sleduje odtávání ledovců velmi zblízka. „Ledovce ustupují rychle a výrazně. Ročně odtává 1,2 trilionů tun ledu, třeba jen z Grónska je to jeden milion tun ledu každou minutu,“ říká v Osobnosti Plus badatelka.

Některé ledovce, například alpské, ztratily až 90 procent svého povrchu. „Situace na Špicberkách není tak dramatická, ale rozdíly i tam vidíte někdy v řádech týdnů či měsíců, tedy že ledovec ustoupí poměrně výrazně,“ upozorňuje Šabacká.

Čtěte také

„Arktický mořský led, ten, který se vytváří na moři, ustoupil za pět dekád o polovinu a každý rok je jeho pokles velice dramatický. Pro ekosystém to znamená mnoho. Ledovce například odrážejí sluneční záření, takže se dál otepluje.“

Na mořském ledu je také závislý mořský ekosystém, připomíná Šabacká. „Ale pro nás je nejdůležitější to, že tvorba mořského ledu ovlivňuje atmosférické i mořské proudění a tím i počasí u nás.“

Mikrobioložka Marie Šabacká vyráží do oblastí, kde je velká zima

„Je hodně hypotéz, některé potvrzené, že vpád mrazivé zimy, který vidíme třeba v Severní Americe, je částečně přirozený, ale je i důsledek toho, že slábne fronta kolem Arktidy. Takže k tomu dochází mnohem častěji. Ve střední Evropě to má zase vliv na to, že jsou častější sucha a extrémně teplé počasí.“

Tyto změn dopadají také na arktickou faunu. „Tato místa jsou hodně bohatá na živiny, zvláště kraj mořského ledu a pod ledem. Zasažena jsou také velká zvířata jako medvědi, protože je to jejich přirozený biotop.“

Čtěte také

„Ústup ledu ale není lineární, proto je obtížné modelovat a předvídat další vývoj. Je tam hodně faktorů vlivů, například mořských proudů, teploty, oblačnosti a dalších. Ale s jistotou mohu říci, že do roku 2050 zmizí polovina evropských alpských ledovců, to už nedokážeme zvrátit.“

A pokud bude oteplování pokračovat současným tempem, bude do konce století Evropa z 90 procent bez ledovců. „Ty jsou v některých oblastech zdrojem vody. A tyto oblasti se také budou ohřívat, protože ledovce odráží většinu slunečního záření.“

Fosilní paliva stejně jednou dojdou

Zastavit postupující změny klimatu a globální oteplování je úkol těžší než přistát na Marsu, přiznává polární mikrobioložka Šabacká: „Jde o změnu většiny odvětví, které používáme, tedy kde a jak získáváme energii, ocel, cement, naši potravu, jak se transportujeme. To vyžaduje celoplanetární zapojení všech lidí.“

Čtěte také

Je to podobné jako boj s pandemií. „To také vyžaduje celoplanetární zapojení, ale to je jen jeden úkol. Snížit emise, které způsobují oteplování, je úkol nesmírně těžký.“

Jsou země, kde řešení klimatické krize musí jít ruku v ruce s řešením chudoby. „Nemůžeme teď žádat chudé státy, aby investovaly do alternativních zdrojů a nepálily fosilní paliva, když k nim mají přístup.“

Podle Marie Šabacké ale nejde o černobílou situaci, kdy cenou za záchranu lidstva a planety bude zničení stávající ekonomiky.

Marie Šabacká

„Třeba plán na uhlíkově neutrální Evropu je založen na tom, že to na konci nebude stát ani euro. Fosilní paliva, ti mrtví dinosauři, které pálíme, stejně jednou dojdou, takže to budeme muset někdy řešit. A proč už ne teď, když víme, jaké dopady to působí?“

Jak rizikové je, že se v dosud zmrzlé půdě objeví nemoci a viry? Poslechněte si Osobnost Plus.

Spustit audio

Související