Mikrobiolog o výzkumu permafrostu: Snažíme se nepřivézt třeba antrax, ale vyloučit se to nedá

22. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Permafrost

„Permafrost na Sibiři roztává stále rychleji. Jenže tím se stává půda nestabilní, domy kolabují, vznikají tam nová údolí,“ popisuje bezprostřední dopady globálního oteplování na Sibiři  mikrobiolog Jiří Bárta z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Studiem permafrostu, tedy zmrzlou půdou, která neroztála dva roky, se zabývá už deset let. Jenže v půdě, která nyní taje, jsou vedle uhlíku uložené i různé mikroorganismy, které by mohly ohrozit zdraví lidí.

Permafrost sice periodicky rozmrzá, teď se ale zvětšuje hloubka tohoto rozmrznutí. „Na Sibiři zkoumáme pohřbený organický uhlík a mikroorganismy, které tam mohou způsobovat rozklad. A právě oxid uhličitý a metan jsou hlavními produkty tohoto rozkladu,“ popisuje svoji roli ve výzkumu půdy na severu Bárta.

Čtěte také

Studie, které na základě toho výzkumníci sepíšou, mohou posloužit třeba klimatologům nebo matematikům. Ti mohou na základě dat z terénu zpřesňovat svoje modely. „Místní říkají, za čtyřicet let stoupla na Sibiři teplota o čtyři pět stupňů. To je poměrně dost,“ shrnuje mikrobiolog.

V permafrostu je ale v podobě organické hmoty uloženo zhruba dvojnásobné množství uhlíku, než jaké je dnes v atmosféře. „Mikroorganismy to rozkládají a mohou tím významně přispět ke zvyšování metanu i oxidu uhličitého v atmosféře. A tím se pomyslné kolo dál točí a je otázka, jestli to dokážeme jako lidstvo zvrátit,“ říká Bárta s odkazem na další globální zvyšování teplot a následné změny klimatu.

Jiří Bárta, host pořadu Hovory Vladimíra Kroce

Některé mikroorganismy, které se nachází v tajícím permafrostu, navíc mohou lidi ohrozit. „To se může stát kdekoliv, kde nedodržujete principy aseptické práce. Infikovat se můžete i v laboratoři. Jeden kolega ale zkolaboval, probudil se s transplantovanými játry a dodnes se neví, co se stalo. Na expedici prodělal nějakou chřipku,“ popisuje mikrobiolog Bárta.

Známé jsou také případy, kde se v oblastech na Sibiři objeví antrax, jehož mikroorgaismy přežily v tělech zvířat, která byla dlouho zmrzlá. „Při našich expedicích se snažíme, aby se nestalo, že takové nemoci přivezeme. Ale vyloučit se to nikdy nedá,“ říká s tím, že v permafrostu se ale dají nalézt třeba i noví producenti antibiotik.

Jak složité je převést vzorky z permafrostu do pražské laboratoře? Nakolik víme přesně, že za globálním oteplováním stojí i lidská aktivita? Poslechněte si celé Hovory Vladimíra Kroce.

autoři: Vladimír Kroc , kac
Spustit audio

Související