Sběr zkamenělin může chránit přírodu, aby třeba nezarostla křovím. Ne všude je ale hledání dovoleno

26. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pokousaný trilobit rodu Conocoryphe. Jedinec z jineckého souvrství v okolí Jinec, délka 44 mm.

O tom, že před více než 400 miliony let bylo na území dnešního Česka mělké pravěké moře, se může přesvědčit snad každý. Stačí zajít do některého z vápencových lomů mezi Prahou a Plzní. Někde ale sběratelství regulují ochránci přírody. Důvodem je agresivní chování komerčních sběratelů a prodejců, kteří v některých lokalitách dokonce používali těžkou techniku, kterou naleziště poničili. Sběr v rozumné míře je ale na většině veřejně přístupných lokalit povolen.

Patří mezi ně třeba známá pražská naleziště Lobolitová stráň a bývalý lom Mušlovka. „Na této lokalitě jsou zkameněliny vidět i na povrchu, takže stačí se na začátku jen koukat. Když vidíte, že na kameni máte zbytky třeba nějakých ramenonožců nebo vidíte kousky schránek hlavonožců, tak vezmete kámen a můžete ho ještě zkusit rozklepnout,“ vysvětluje paleobiolog Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd.

Čtěte také

„Někdy se ale nemusí ani klepat. Stačí jen sbírat a otáčet kameny, a člověk může najít něco zajímavého,“ dodává.

Zejména v Mušlovce mohou návštěvníci najít spoustu zkamenělin přímo pod svýma nohama a vystačí si tak často i bez geologického kladívka. Nevýhodou je, že dostupné lokality jsou už zpravidla „přebrané“ a opravdu zajímavé kousky, jako jsou třeba ikoničtí trilobiti, není vůbec snadné najít.

Vysoký zájem sběratelů naopak pomáhá narušovat rostlinné patro a lomy tak nezarůstají plevelem a křovinami.

Nebezpečné pravěké moře

Vápence v oblasti Barrandienu, tedy mezi Prahou a Plzní, pocházejí z období kambria až devonu, v pražském Prokopském údolí jsou pak nejčastěji horniny silurské a devonské. Česko tehdy pokrývalo moře doslova kypící životem.

Čtěte také

„Nejzajímavější by byli hlavonožci, takzvaní ortoceři. Pohybovali se ve velkých hejnech, byly to takové chobotnice s rovnými nebo mírně zahnutými schránkami,“ popisuje tehdejší obyvatele Česka malíř a ilustrátor Petr Modlitba, který se zaměřuje na pravěké výjevy.

Dno někdejšího moře pokrývaly podle Modlitby trsy korálů a lilijic, mezi kterými se pohyboval bezpočet druhů trilobiti. Našli bychom tam také spoustu mlžů či plžů.

„Dokonce se tam nacházeli poměrně velcí predátoři, takzvaní hrotnatci. Třeba takový acutiramus mohl dorůstat dvou až tří metrů délky, takže byl větší než dnešní člověk,“ popisuje Modlitba jednoho z predátorů, který svým vzhledem připomínal štíra.

„Fauna tam byla opravdu různorodá a kvůli těmto predátorům by pro dnešního člověka byla i nebezpečná,“ uzavírá Modlitba.

Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka.

autor: Ondřej Novák
Spustit audio

Související