České rybníky na tom nejsou moc dobře. Dokazuje to nízký výskyt potápníka dvojčarého
Vodní brouk potápník dvojčarý žije v tůních, mrtvých ramenech řek nebo na mělkých okrajích rybníků. Protože jde o dravce, který svou kořist ve vodě hledá zrakem, potřebuje pro úspěšné přežití nezkalenou a čistou vodu. Takové prostředí se ale v českých rybnících hledá těžko kvůli příliš intenzivnímu chovu ryb.
Brouk byl dříve v českých nížinách běžný, ale od šedesátých let minulého století najednou jako by se po něm slehla zem.
Čtěte také
„Malé populace byly objeveny až v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí. Jedna z nich je na rybníku Vizír na Třeboňsku a v okolních lokalitách,“ vysvětluje Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Právě rybník Vizír je podle Koláře jednou z ukázkových lokalit, kde potápník díky rozumnému hospodaření prospívá. Takových míst je ale v Česku bohužel málo. A jedním z důvodů je intenzivní chov ryb.
Přitom potápník dvojčarý je takzvaný deštníkový druh, jehož přítomnost naznačuje, že v dotyčné lokalitě žijí i další ohrožené druhy.
„Většina vodních nádrží je vlivem hospodaření ve špatném stavu,“ říká Václav Křivan z ČSOP Chaloupky a dodává: „Příkladů, kde by docházelo k citlivějšímu způsobu hospodaření, který by byl v souladu se zájmy vodních organismů je opravdu velmi málo.“
Problém je podle něj v přístupu vlastníků vodních nádrží, kteří chtějí maximalizovat zisky z prodeje ryb, proto se nejčastěji orientují na jeden druh, a to na kapra. Naopak pokud majitelé do rybníka nasadí například dravé ryby, tak hmyz v nádržích prospívá mnohem lépe.
Čtěte také
Intenzivní chov ryb tak sice zvyšuje majitelům rybníků zisky, ale vede ke snížení biodiverzity, kdy se podle Davida Boukala z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd z vodních nádrží stávají doslova modré pouště. Podmínky pro zlepšení situace jsou podle něj dvě.
„První je přítomnost přechodové zóny s dobře rozvinutou litorální vegetací, tedy příbřežních rostlin, kde se ryby a další mohou schovat. A někdy to stačí k tomu, aby se druhy vyskytovaly i v intenzivně obhospodařovaných rybnících. A druhá podmínka je, aby rybí obsádka nebyla příliš vysoká, protože nejčastěji chovaný kapr dokáže bezobratlé vytlačit. Jednak tím, že je žere, a navíc rozrývá vegetaci,“ vysvětluje Boukal.
O českých rybnících a potápníku dvojčarém je Natura Plus Ondřeje Nováka. Poslechněte si ji.
Související
-
Viníka otravy Bečvy neznáme ani po čtyřech měsících. Šance na objasnění a dopadení klesá
Ani po skoro čtyřech měsících od tragické havárie na Bečvě nevíme, jaká látka zabila desítky tun ryb a jak se do řeky dostala. Přitom šance na objasnění neustále klesá.
-
Dobré zprávy roku 2020 v ochraně přírody? Konečně se mluví o změnách klimatu a zakázala se drezura
„Za rok 2020 se zvýšil nesmírně zájem mladé generace klimatickou změnu vysvětlovat veřejnosti,“ říká v pořadu Natura Yvonna Gaillyová z institutu Veronika.
-
Experti: Že Dunaj-Odra-Labe propojí všechny vodní prvky? Spojené jsou přirozeně, kanál je rozpojí
Pomůže kanál DOL, jak tvrdí zastánci, v boji proti změnám klimatu? Vlastimil Karlík nesohlasí: „Bude fungovat v podstatě jako odvodňovací kanál – vezme vodu z krajiny.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
