Dobré zprávy roku 2020 v ochraně přírody? Konečně se mluví o změnách klimatu a zakázala se drezura

Gaillyová také vítá rozhodnutí Evropské rady snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 50 procent oproti roku 1990. „Když se i politicky dostáváme na 55 procent, tak je to signál pro lidi, podniky a ostatní, že ta potřeba je ve skutečnosti mnohem vyšší.“

Ochrana sýčků a čejek

Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické nejvíce cení schválení záchranného programu pro sýčka obecného.

Čtěte také

Imunitní systém ptáků není připraven na klimatické změny

„Daří se ale chránit i další druhy: čejky v zemědělské krajině, počty sýčků i orlů královských jsou na rekordních úrovních, byť pořád velice nízké.“

„Hlavním dobrým signálem jsou první vlaštovky změn v zemědělské krajině. Těmi jsou třeba přechod k ekologickému zemědělství na pozemcích ve vlastnictví hlavního města Prahy, krásný příklad hodný následování nebo omezení půdních bloků ohrožených erozí na 30 hektarů.“

Malá příroda v našem okolí

Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy považuje za zásadní změnu toho, jak Češi vnímají své bezprostřední okolí. „Během jarních karanténních měsíců jsme si najednou začali uvědomovat, jak důležité jsou pro nás ty malé a nenápadné kousky přírody v našem okolí.“

„To pro příští roky významně posunulo vztah české společnosti ke své krajině a přírodě. Tím, jak jsme začali chodit nejbližším okolím svých domovů, tak jsme si začali všímat, jak pro prožitek našeho domova je právě místní příroda důležitá.“

Zonace národních parků

Kotecký považuje za důležité, že se v praxi začala projevovat zonace v národních parcích.

Čtěte také

Nepřítelem dubů v Moravské Amazonii je sám lesník, varují odborníci. Lesníci s tím nesouhlasí

„Během loňského a letošního roku byl tento proces dokončen, takže dnes už skutečně v každém národním parku máme oficiálně potvrzenou zónu divoké přírody, kam lidé chodí jen na návštěvu.“

„Zonace je rozhodně úspěch,“ souhlasí Vermouzek. „Přinese to jistotu a stabilitu v péči o jednotlivá území a dlouhodobou vizi, kde má jaký stav platit po 15 let a i potom, což je pro přírodu důležité, protože ta pracuje v delších cyklech, než jsou ty naše lidské.“

Klimatický obrat Číny

V ochraně klimatu je také zásadní změn postoje Číny, připomíná Kotecký. „Evropa strhla další země na svou stranu. Čína v podstatě kopíruje evropský postup, navíc velmi rychle klesá spotřeba uhlí v americké energetice, takže naše závislost na fosilních palivech se začíná velmi rychle měnit.“

Čtěte také

Čínský plán klimatické neutrality je ten nejambicióznější na světě, myslí si analytik

„Ta čísla jsou občas neuvěřitelná: během roku 2019 v USA klesala spotřeba uhlí v energetice stejně, jako kdyby Evropa z roku na rok zavřela polovinu svých uhelných elektráren,“ dodává vědec.

Gaillyová uvádí příklad české obce Hostětín, kde je uhlíková stopa přepočtena na jednoho obyvatele třetinová oproti obvyklé stopě českých obcí a měst. „U nás je dost překážek v družstevní a obecní energetice a společném investování do obnovitelných zdrojů, oproti okolním zemím, kde se to velmi podporuje.“

„I tady platí, že kdo začne včas nebo se připojí k tomu nejlepšímu trendu, tak na tom získá výhody a bude včas s ústupem od fosilních paliv hotov,“ připomíná ekoložka.

Zrušení klecových chovů

Hosté pořadu vítají také novelu zákona proti týrání zvířat.

Čtěte také

Co je to drezura? Novela zákona míří proti cirkusům, dopadů se bojí i chovatelé volně létajících papoušků

„Tedy zákaz drezury zvířat z volné přírody, jejich dovoz a množení za tímto účelem. Dalších úspěchem je zákaz klecových chovů do roku 2027,“ doplňuje Vermouzek.

Ekoložka oceňuje projekt Druhá šance, jehož cílem je vykupovat slepice, které už nejsou tak užitečné pro klecové chovy. „Těm je dána svoboda, žijí někde na dvorku a dál nesou vajíčka, i když ne třeba v množstvích, které po nich byly požadovány v chovech.“

Rok 2021: proměna zemědělství?

Kotecký i Vermouzek považují za ústřední událost příštího roku rozhodování o tom, jak bude Česko využívat evropské zemědělské dotace v příštím desetiletí.

To prý ovlivní více než polovinu české krajiny a rozhodne o návratu remízků, mezí, meandrujících potoků a mokřadů. Vše ale záleží na tom, jak konkrétně vláda plán připraví.

„Byla bych velice ráda, aby se evropské peníze na obnovu po pandemii dostaly také k větrným elektrárnám a vznikaly z těchto peněz vesnice soběstačné nebo nefosilní. A také bych si přála, aby přibývalo těch, kteří se o všechny tyto otázky starají a měli dostatek sil,“ povzbuzuje enviromentální osvětu Yvonna Gaillyová.

 Poslechněte si Naturu Ondřeje Nováka.