Evropské řeky jsou nejen pro ryby neprůchodné, tvrdí ochranáři. Navrhují opravit tisíce kilometrů

22. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jez ve Zvíkovci

Drastický úbytek migrujících ryb, špatné odplavování nečistot a další negativní dopady na ekosystém. To jsou důsledky přehrad, jezů a dalších bariér na řekách. Ty evropské patří mezi nejhůře průchodné na světě. Přitom by šlo jednoduše uvolnit více než 50 tisíc kilometrů řek, tvrdí ve své aktuální zprávě Světový fond na ochranu přírody (WWF).

Podle mapování, které provádí mezinárodní výzkumný projekt AMBER, evropské řeky přehrazuje více než milion bariér. Na tři procenta z nich se teď zaměřil Světový fond na ochranu přírody WWF. A objevil přes sedm tisíc překážek, které by údajně šly bez větších problémů odstranit.

Čtěte také

„Zpráva netvrdí, že všechny tyto bariéry jsou zbytečné,“ říká Miroslav Očadlík z WWF Slovensko, „ale byly postavené v dobách, kdy ochrana přírody hrála vedlejší úlohu. Tato zpráva mluví hlavně o potenciálu, který v Evropě máme.“

Očadlík se odkazuje na cíl Evropské komise do roku 2030 zprůchodnit 25 tisíc kilometrů evropských řek. Podle WWF přitom lze evropské závazky naplnit nejméně dvojnásobně. Odstranit by se prý měly hlavně ty bariéry, které jsou ve špatném technickém stavu. 

Úbytek ryb i živin ve vodě

Ve zprávě o stavu planety za rok 2020 WWF zároveň udává, že za poslední půlstoletí se populace sladkovodních ryb snížily o 84 procent a každému třetímu druhu z nich hrozí vyhynutí. A právě říční bariéry v tom podle Miroslava Očadlíka hrají výraznou roli:

Čtěte také

„Pokud se zaměříme jen na ryby na Slovensku, tak vlivem bariér jsme přišli o druhy, jako je například losos atlantický, který migroval z Baltského moře, nebo vyzu velkou a mnoho dalších jeseterů ze spodního Dunaje.“

Bariéry podle Očadlíka často mění fyzikální vlastnosti vody, takže třeba bystrou horskou říčku promění na poklidnou vodu typickou pro nížiny, nebo přímo na vodu stojatou. To má samozřejmě na vliv na složení ryb a jejich početnost. Bariéry také zadržují sedimenty a jemné organické látky. Za překážkou tak prý vzniká jakási poušť bez živin, což má vliv na celý potravní řetězec. 

U nás přes 500 odstranitelných překážek

Nejvíce odstranitelných překážek mají podle světového fondu Španělsko, Německo nebo Rakousko. Řádově se počítají na tisíce. Naopak nejméně – ani ne deset – jich je například v Bělorusku, Estonsku nebo na Islandu. V České republice jich prý máme přes pět stovek.

Čtěte také

Jiří Musil z Výzkumného ústavu vodohospodářského je členem komise pro rybí přechody při Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky. Studii WWF považuje za velice podnětnou, ale zároveň upozorňuje, že problém je poněkud složitější:

„Mít studii založenou na analýze prostorového uspořádání překážek je jedna věc, druhá věc jsou vlastnické poměry těch překážek, nakládání s tím dílem nebo účel toho díla.“

Ministerstvo životního prostředí se zprůchodňováním českých řek zabývá od roku 2009, kdy přijalo Koncepci zprůchodňování řek. Tento strategický dokument se průběžně aktualizuje, naposledy to bylo vloni. 

Reálně se odstraňují jednotky bariér ročně

České řeky přehrazuje přes deset tisíc bariér. Podle dalšího člena komise pro rybí přechody Zdeňka Vogla se ale reálně můžou odstraňovat nebo alespoň zprůchodňovat jen jednotky překážek ročně. Aktuálně se komise pro rybí přechody zabývá studiemi proveditelnosti u několika jezů na Berounce, Labi, Bečvě nebo Ohři.

Čtěte také

„Opatření jsou sice v řádu jednotek, ale jsou to dost významné profily,“ shrnuje Vogl.

Důvodem pomalého odstraňování nebo zprůchodňování bariér je to, že tyto překážky mají i některé kladné dopady. Poskytují totiž energii vodním elektrárnám a podílí se na zadržování vody v krajině. Úkolem odborníků tak je najít kompromisní a hlavně přírodě blízká řešení.

Poslechněte si celou reportáž Daniela Mrázka.

Spustit audio

Související