Dotýkat se půdy znamená kontaminovat se antidepresivní bakterií, zvyšuje serotonin, radí psychiatr

25. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Potřebujeme odolný les (ilustrační foto)

Myšlenka využít přírodní prostředí pro léčbu psychických i fyzických chorob se objevuje už ve starém Egyptě. Jak funguje takzvaná zahradní terapie, vysvětluje psychiatr Vladimír Kmoch: „Při pobytu v přírodě se mírní stresová osa, tedy hladiny stresových hormonů typu kortizolu. Můžeme pozorovat sníženou aktivitu prefrontální mozkové kůry, která se stresem souvisí. Pobyt v přírodě zasahuje i fyzickou stránku člověka – mění se imunita a člověk se celkově regeneruje.“

Kmoch, který působí na Institutu neuropsychiatrické péče (INEP), poukazuje i na souvislost s evolucí: „Vždy jsme žili v prostředí na přírodu bohatém. Až posledních několik set let žijeme v prostředí na přírodu chudším a chudším. A mozek se s tím nestíhá tak rychle vyrovnávat.“

Čtěte také

Už v 80. letech si vědci všimli, že pacienti na chirurgii, kteří mají výhled do zeleně, se rychleji hojí než ti, kteří koukali do světlíku se zdí.

„Dnes víme i to, že pobyt v přírodě může znamenat pozitivní kontaminaci bakterií, která je antidepresivní, tedy mycobacterium vaccae, která je přirozeně obsažena v půdě. V kontaktu s tělem dokáže zvýšit produkci serotoninu ve strukturách mozku.“

V případě středních a těžkých depresích je na místě zvažovat antidepresivum, upozorňuje Kmoch. „Ale u lehké deprese by lékem mohla být psychoterapie. A třeba zahradní terapie je v zahraničí používána jako doplnění léčby.“ 

Zahradní terapie

Psychiatr sám používá ve své praxi zahradní terapii. „Začali jsme tím, že jsme s pacienty třeba zdobili květníky nebo do nich něco sázeli, to nejjednodušší varianta. Minulé léto jsme otevřeli jakousi otevřenou zahradní ordinaci, na což řada pacientů reagovala velmi pozitivně.“

Čtěte také

„Pacienti chválili, že jsou stimulovány jejich smysly zpěvem ptáků nebo výhledem do zeleně. Ostatně jsou i studie, které si všímají, že i když jen pacient vidí video se zeleným prostředím, tak se mu sníží tlak a puls.“

Pacienti také zmiňovali, že zahrada není nemocniční prostředí, kde je cítit dezinfekce a slyšet tam jsou rušivé zvuky. „To je pro psychoterapii zvlášť vhodné a žádoucí,“ přiznává Kmoch.

Pobyt v zeleni také zlepšuje soustředění. „To je popsáno u dětí s ADHD. Když chcete snížit jejich poruchu pozornosti, tak pomáhá procházka v parku a v zeleni mnohem výrazněji, než když je vezmete na procházku po zastavěném městě.“

„Letos se snažíme terapii doplnit prvky arteterapie v zahradě. V zahraničí se využívá práce s léčivými rostlinami, spolu s pacienty jsme vysadili zvýšený záhon s léčivkami,“ dodává lékař.

Z něj pacienti odebírají například byliny dobromysl nebo meduňku. „Ty zklidňují, pomáhají usnout a nemají rizikové interakce s psychofarmaky – na rozdíl od třezalky.“

Jak zapojit přírodu do terapie

Zahradní terapii je možné se věnovat i při fyzické práci, jako je třeba hrabání listí. Zapojit pohyb je možné i jinak.

Čtěte také

„Řada kolegů dělá terapii za chůze. Někteří dělají i variantu green care, tedy vyloženě pobytové akce v přírodě, což je velmi intenzivní zážitek leckdy na hraně přežití, protože se v přírodě setkáváte s různými situacemi.“

„Existuje i mobilní zahrada, takzvaná flora mobil, kdy se zahradním stolkem je možné přijet za pacientem do nemocnice až k lůžku,“ popisuje Vladimír Kmoch další z mnoha způsobů, jak zapojit přírodu v léčbě nemocných.

Jaký je vztah mezi rizikem obezity a pobytem v přírodě? Poslechněte si celé Studio Leonardo Martiny Rasch. 

autoři: Martina Rasch , oci
Spustit audio

Související