Váš mozek potřebuje k životu mozky dalších lidí. I za pandemie si můžete zlepšit náladu třeba tělesným cvičením, radí psychiatr Anders
Jak změnil téměř rok s pandemií nového koronaviru naše životy? Zvykli jsme skutečně na roušky a další protipandemická opatření? A jak na tento dlouhodobý a globální jev reaguje lidská psychika?
„Data z USA uvádějí, že po prodělání covidu-19 až 20 procent lidí onemocní nějakými psychickými potížemi. Takže koronavirová infekce je schopna svým působením vyvolat i nové běhy duševních onemocnění,“ říká v Leonardu Plus Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky VFN v Praze a místopředseda České psychiatrické společnosti.
Ukazuje se, že 27 procent obyvatel států Evropské unie trpělo nebo stále trpí nějakou formou duševní choroby. „Kolegové dělali stejnou studii v roce 2017 a zjistili prevalenci 20 procent. Takže teď je to opravdu víc, i když s určitou licencí k míře použitých nástrojů.“
Mezi nejvíc postižené lidi patří ti, kteří byli do doby před pandemií aktivní. „Aktivita udržuje mozek v kondici, a když klesne absence vstupů, impulsů a vjemů, tak se mozek přepíná do jiného módu. Je to také absence fyzické aktivity, která pokud je najednou vypnuta, můžeme ji jasně korelovat s poklesem nálady.“
Chybí nám spousta pozitivních a obyčejných zpráv, které jsme teď přestali v médiích vnímat.
Martin Anders, psychiatr
„Existují studie, které ukazují, jak tělesné cvičení zlepšuje náladu. Další věcí je sociální kontakt, protože sociální izolace je jeden z nejsilnějších faktorů, který zvyšuje morbiditu a chorobnost stavů, které se týkají nejen duševního, ale i tělesného zdraví.“
Je také známo, že osamělí lidé mají daleko větší počet hospitalizací a umírají daleko dřív. „Takže váš mozek potřebuje mozky druhých lidí. Mimo jiné k tomu, aby dostával zpětnou vazbu, aby komunikoval. A není účinnější nástroj než setkávání mozků.“
Úzkost a deprese
„Jsou lidé, kteří snesou daleko větší stresovou zátěž, jiní zase daleko menší. Ale rozhodujícím bodem je zlom ve funkční aktivitě. Tedy když člověk přestane zvládat své každodenní pracovní, rodinné, finanční a společenské schopnosti a činnosti, začne selhávat,“ vysvětluje psychiatr.
Čtěte také
Podle něj lidé zvládají dlouhodobě fungovat s nespavostí či úzkostí. „Ale jakmile se na úzkost nalepí něco, čemu říkáme depresivní porucha, tak jde energetický potenciál člověka velice rychle dolů, lidé začnou strádat a musejí vyhledat pomoc.“
Psychiatr vysvětluje i rozdíl mezi akutním a chronickým stresem. „Akutní stres často vede k mobilizaci, což můžeme přirovnat k první vlně koronaviru, kdy lidé situaci zvládli. Ale jakmile to začne trvat dlouho, a můžeme to přirovnat k problémům v manželství, tak se to stává velmi snadno spouštěcím faktorem duševních poruch.“
Svou vinu nesou média
Svou vinu nesou i média, soudí lékař. „Žijí z pozornosti, takže často prezentují negativní zprávy. A ti, kteří mají negativní nastavení, je doslova vyhledávají. Sytí se jimi. A neustále se přesvědčují, že to je opravdu špatné.“
„Úzkost jako taková je obranný mechanismus. Našeho dnešního neviditelného nepřítele si taky každý představuje jinak. Proto se tak snadno šíří různé hoaxy a další ,zaručené zprávy‘. Připomíná mi to situaci, když někoho odnaučujeme kouřit, tak se vždy najde někdo, kdo bude tvrdit, že jeho babička žila do 90 let, i když kouřila 90 cigaret denně.“
Čtěte také
A protože má člověk tendenci se se situací vždy vyrovnat, velice často ji bagatelizuje. „Já jsem covid už prodělal, takže vím, že to není legrace. Jako lékař také vím, že existuje řada daleko závažnějších chorob.“
„Nezávidím politikům, že současnou situaci musí řešit. Nikdo nemá jasný návod – třeba Angela Merkelová to řekla lidem upřímně, což není problém. Ale hrát si na to, že to umíme zvládnout, a přitom neumíme, lidi jen daleko víc znejistí,“ vzkazuje nejen politikům psychiatr Martin Anders.
Jaké jsou příznaky začínající psychické poruchy, které na sobě můžeme pozorovat? Jaká je dostupná pomoc pro ty, kteří chtějí své duševní nesnáze řešit? Poslechněte si celé Leonardo Plus!
Související
-
Deprese a úzkosti v době pandemie. Na péči psychologa mohou pacienti čekat až několik měsíců
V Česku přibývá lidí, kteří mají kvůli koronaviru psychické problémy. Na odbornou pomoc ale čekají i několik měsíců.
-
Nejvhodnější lék na depresi může pomoci vybrat vyšetření EEG
Než lékaři zjistí, jestli léčivo opravdu účinkuje, uběhne většinou několik týdnů, které pro samotné pacienty představují velmi obtížné období. Pomoci může vyšetření mozku.
-
Dokáže umělá inteligence pomoct pacientům s depresí?
Co mohou vědci zjistit z divadelních her Williama Shakespeara. Další vývoj kolem nových informací ohledně smrti Jana Masaryka. A proč do vesmíru míří satelit plný kuliček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.