Nejvhodnější lék na depresi může pomoci vybrat vyšetření EEG

Že by se to mohlo podařit, naznačuje jejich výzkum, o kterém se rozepisuje deník Neue Zürcher Zeitung. Jak švýcarské noviny připomínají, ne všichni pacienti s těžkou depresí reagují na léčbu antidepresivy. Komu lék pomůže, a komu ne, k tomu je jen málo nápověď.

Čtěte také

„Dejte mi pilulku na depresi a dejte mi pokoj.“ Změnit život se lidem nechce, říká Radkin Honzák

Než tedy lékaři zjistí, jestli léčivo opravdu účinkuje, uběhne většinou několik týdnů, které pro samotné pacienty představují velmi obtížné období. Výzkumníci proto hledají cesty a způsoby, které by už před nasazením medikace umožnily odhadnout, jak úspěšná tato terapie bude.

Jedním ze slibných způsobů by se mohlo stát měření elektrické aktivity mozku. Vědci už dříve uvažovali, že budoucí odezvu na léčbu antidepresivy je možné odvodit na základě vyšetření na encefalogramu v klidovém stavu pacienta. A jejich domněnku nyní potvrzují výsledky lékařské studie.

Stanfordští výzkumníci s pomocí umělé inteligence pátrali v datech z encefalogramu u 309 silně depresivních pacientů. Ti v průběhu studie dostávali buďto medikament obsahující účinnou látku sertralinum, nebo placebo. Vědce v první řadě zajímala otázka, jestli se budou lišit data z encefalogramu před zahájením léčby u osob správně reagujících na podaný lék a u pacientů, u nichž antidepresivum nezabralo.

Vědci dospěli k tomu, že umělá inteligence po patřičném naprogramování identifikovala charakteristické rozdíly na grafu z encefalogramu u zmiňovaných skupin pacientů. Na základě těchto signálů je prý možné odhadnout úspěch léčby medikamenty s obsahem sertralinu, a to mnohem lépe než podle běžně dostupných informací, jako je typ závažnosti deprese, věk, osobní anamnéza nebo pohlaví.

Hudba budoucnosti

Jak vysvětluje profesor Ulrich Hegerl z Psychiatrické kliniky Goethovy univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem, vědci se o odhad úspěšnosti léčby antidepresivy na základě dat z encefalogramu pokoušeli již v minulosti. Kvůli metodickým problémům ale nikdy nedospěli k věrohodným závěrům.

Čtěte také

Německé studenty sužují deprese a psychické poruchy. Má je každý čtvrtý

„Na novém přístupu stanfordských vědců je důležitá velikost zkoumané skupiny, ověření dat prostřednictvím srovnání s jinými skupinami a nasazení umělé inteligence. Tento způsob zpracování je však ještě hodně vzdálený praktickému využití v lékařské praxi,“ říká Hegerl, který se výzkumem v této oblasti zabýval několik let.

Samotná vyšetření na encefalogramu jsou velmi náročná. Mimo jiné je pro ně potřeba dobře vyškoleného personálu, kterého se často nedostává. Může za to velký rozvoj v oblasti zobrazovací techniky, kvůli kterému se řada lékařů rozhodla změnit obor. Encefalogram přitom podle Hegerla nabízí spoustu cenných informací.

„Těch je ale možné využít jen v případě, kdy neurolog zohlední fakt, že vypovídající hodnota encefalogramu ve velké míře závisí na bdělosti pacienta. Výsledky vyšetření se tak liší podle toho, jestli je člověk dobře vyspaný, podrážděný nebo kolik káv nebo prášků na spaní má v sobě. Pokud tyto okolnosti lékař nevezme v potaz, jsou data získaná z encefalogramu nepřesná,“ cituje psychiatra Hegerla švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.