Jižní Korea vyhlásila boj „epidemii samoty“. Na návrat do společnosti nabízí i finanční příspěvek

Jen v roce 2024 se obětí „epidemie samoty“ stalo více než 3600 lidí, přičemž 85 procent z nich jsou muži. Jako obzvláště rizikovou skupinu pak korejské ministerstvo zdravotnictví uvádí muže ve věku 50 až 60 let, kteří představují víc než polovinu případů „osamělých úmrtí“.

Čtěte také

K překonání samoty je potřeba překročit neviditelné bariéry, myslí si garantka projektu Novotná

Profesorka psychologie z Myongjy University An Sudžungová se přitom nedomnívá, že by Korejci měli celkově větší sklon k samotě než představitelé jiných národů. Nicméně některá kulturní specifika je činí v tomto ohledu zranitelnějšími a často jim znemožňují udržovat sociální aktivity.

„Zatímco v jiných zemích je samota chápána jako nespokojenost zapříčiněná absencí vztahů, Korejci se cítí osamělí, když se jim zdá, že něčeho nejsou hodni nebo nemají životní cíl,“ cituje Meduza odbornici.

Specifické důvody má podle ní osamělost korejských mileniálů. Jsou velmi citliví na jakoukoliv kritiku, všechno si moc berou a těžce prožívají každý neúspěch. To může vést k izolaci a k tomu, že jim v kritické situaci nemá kdo pomoci.

Málo prospěšní?

Korejci mohou pociťovat samotu i když navenek vedou aktivní život. Pocit samoty vyplývá z tradičně kolektivního charakteru společnosti. Obyvatelé Jižní Koreje se cítí sami, když se jim zdá, že dělají málo pro své blízké nebo pro společnost.

Důvodem izolace bývá často také srovnávání s ostatními a z něho vyplývající pocit vlastní „nepotřebnosti“.

V nedávno zveřejněné studii uvádí An Sudžungová jako hlavní příčiny „epidemie samoty“ omezení společenských kontaktů mimo práci a rodinu, růst vlivu sociálních sítí a také orientaci korejské kultury na osobní úspěch. 

Osamělí ve světě

Problém samoty se přitom podle Meduzy netýká jen Jižní Koreje. V Japonsku je například velmi rozšířený fenomén hikikomori, tedy lidí kteří odmítají společenský život, tráví téměř veškerý čas doma a usilují o co největší izolaci. Na podobné chování lze narazit i v dalších zemích včetně Spojených států, Německa, Francie nebo Ruska.

Vlády řady zemí se snaží proti zvyšující se izolaci svých občanů bojovat. Ve Velké Británii byl již v roce 2018 zřízen post ministra pro otázky osamělosti.

V roce 2021 se ministr s podobnými pravomocemi objevil i v japonské vládě a Světová zdravotnická organizace (WHO) loni zřídila Komisi pro sociální vztahy a otázky osamocenosti.

Příspěvek na návrat do společnosti

Minulý rok byl v Jižní Koreji přijat zákon, podle kterého mají mladí lidé, kteří se ocitnou v izolaci, právo také na finanční podporu. Korejci prokazatelně trpící nedostatkem společenských styků mohou požádat o měsíční příspěvek až 475 dolarů. Toto opatření by jim mělo pomoci vrátit se do společnosti.

Čtěte také

iROZHLAS

Jihokorejští rodiče se snaží pochopit své potomky. Zavírají se na třídenní samotku

Experti iniciativu korejského vedení hodnotí pozitivně, ale zdůrazňují, že opatření by se měla komplexně zaměřit na kulturu mezilidských vztahů, a ne na jednotlivce.

Samotné rozšíření fyzických kontaktů podle An Sudžungové problém samoty vyřešit nedokáže. Ke skutečné změně může vést jen kulturní posun, který změní chápání jednotlivce ve společnosti.  

„Není to problém, který může vyřešit přijetí jednoho zákona. Je třeba v lidech rozvíjet schopnost starat se o ostatní. Ale žít ve společnosti je dnes pro mnohé tak náročné, že se nedokáží postarat ani sami o sebe,“ cituje jihokorejskou psycholožku nezávislý ruský portál Meduza.

Poslechněte si všechna témata pořadu Svět ve 20 minutách. Evropské unii chybí lídr schopný stanout v čele Západu. Je Evropa připravená na vítězství Donalda Trumpa? Jaké jsou povolební vyhlídky Gruzie a Moldávie? V Albánii může vzniknout nezávislý stát súfijského bratrstva bektašů.