„Dejte mi pilulku na depresi a dejte mi pokoj.“ Změnit život se lidem nechce, říká Radkin Honzák

19. duben 2019

Často slýcháme, že má někdo „depku“. Jak se ale skutečně projevuje deprese? A proč nepomáhají dobře míněné rady okolí, ale je nutná profesionální pomoc? Hostem Leonarda Plus byl psychiatr Radkin Honzák.

Každý psychopat se vždy dere na špici. Taky jsou to ti nejlepší obchodníci i lháři, říká Radkin Honzák

Radkin Honzák

Psychopaty, tedy ty, co trpí disociální poruchou osobnosti, najdete odnepaměti v úplně každé společnosti. Je jich tak jedno procento a je vysoce pravděpodobné, že mezi ně patří i nějaký váš soused, nadřízený, volený politik a v horším případě i někdo z rodiny.

„Deprese není špatní nálada. Jde o rozvrat řídících systémů, který se může projevovat nejrůznějšími příznaky tělesnými i duševními a také ovlivňuje výkon,“ uvedl lékař.

Podle něj zatím neexistují objektivní metody, jak potvrdit, že konkrétní člověk trpí depresí. „Proto velmi často uniká diagnóze, protože laické okolí ji vyhodnotí jako morální nedostatečnost: kdyby nebyl línej, kdyby se trochu sebral a měl trochu vůle a podobně.“

Často se lékaři setkávají s tzv. somatizovanou depresí. „Jsou to třeba atypické bolesti hlavy, hrudníku, zad nebo střevní obtíže. Když po tom jdete podrobně, tak zjistíte, že u půlky lidí, kteří mají zajímavé střevní potíže, se pod tím skrývá úzkost nebo deprese.“

Přibližně 20 % světové populace prochází nějakou dobu utrpením deprese, aniž by jim byla poskytnuta pomoc.
Radkin Honzák

„Za půl století, kdy jsem v oboru, už diagnóza deprese není takovým stigmatem, jako bývala předtím. Lidé daleko častěji, dřív, a proto také dobře vyhledají odbornou pomoc,“ chválil Honzák.

Dělejme si radosti, budeme zdravější, radí psycholog Radkin Honzák

Radkin Honzák

Mohou být příčinami závažných onemocnění naše zjitřené emoce, dlouho potlačovaná úzkost nebo stres? O psychosomatice, oboru, který zkoumá vztah těla a duše, hovořil v Magazínu Leonardo psycholog Radkin Honzák, autor nové publikace Psychosomatická prvouka.

Podle něj je rozumným kritériem pro depresi především ztráta potěšení (anhedonie). „S tím souvisí dvě otázky: mám něco, na co se dnes těším? Mám něco, na co se těším do budoucna? Pokud tyto otázky zodpovím ne, tak už je to velice zajímavá situace, kdy bych se nad tím měl zamyslet.“

„Další screeningový test na depresi je tzv. S.A.S.A.: SPÁNEK, protože depresivní lidé se často po půlnoci budí a mají nejhorší stavy, ANHEDONIE, tedy ztráta potěšení, SEBEHODNOCENÍ, protože depresivní lidé jsou ochotni si sypat popel na hlavu, a APETIT, neboť většina depresí špatně jí a ztrácí na váze, zatímco ty zimní se užírají a na váze přibývají.“

Některé deprese jsou z nedostatku slunečního svitu, jiné mohou vyvěrat z životního traumatu. Další mohou být způsobeny depresivní vlohou v genech, kdy zakopnu o malou překážku a deprese propukne. Jiné mohou být, protože mi špatně funguje štítná žláza, další protože špatně reaguji na léky. Depresí je strašná spousta.
Radkin Honzák

Včasné vyhledání pomoci záleží na tom, jak je člověk sám se sebou v kontaktu, vysvětlil psychiatr. „Spousta lidí s depresí si říká, že jsou líní a musí zatnout zuby. Člověk by měl poznat, že je zle, protože u té pravé deprese je ráno nejhorší. K večeru se stav zlepšuje, takže člověk jde spát s nadějí, že zítra bude líp, ale zase se vzbudí a je mu nejhůř.“

Rána jsou pro člověka trpícího depresí špatná, protože je poškozen i cirkadiánní rytmus. „Ráno mu nenaskočí ten vyprošťovák, nerozběhnou se správné hormony, do devíti, desíti se člověk pohybuje jako mátoha, protože organismus je nastaven na dobu kolem čtvrté ranní, kdy je organismus nejslabší.“

Lehčí a střední deprese je schopen léčit i praktický lékař. Může předepsat léky, může dát terapeutické rady, které v zásadě zní vydržet, protože deprese se nedá překonat. Je třeba počkat, než léky naskočí, což trvá až tři neděle. To je zatěžující jak pro pacienta, tak pro doktora.
Radkin Honzák

Radkin Honzák

Honzák přiznal, že ani moderní medicína nezná mechanismy deprese. „Dodnes nevíme, proč jsou nejlepší antidepresivum elektrošoky, které jsou ale dnes humánním léčebným postupem.“

U lehčích depresí je psychoterapie stejně účinná jako farmakoterapie. „Ale pacienti říkají: dejte mi nějakou pilulku a dejte mi pokoj. Když přijdete na to, že člověk šel nějakou dobu nedobrou trajektorií, která ho pozvolna tiskla, a měl by změnit spoustu věcí ve svém životě, tak do toho se lidem nechce.“

Neurol nebo benzodiazepiny depresi nezkrotí, ty zkrotí jen úzkost. Také ne každé antidepresivum zabere napoprvé, takže je třeba nasadit další z jiné lékové skupiny.
Radkin Honzák

Navíc snaha podchytit depresi a pracovat na ní psychosomatickým způsobem není pro lékaře zatím nijak placena. „Psycholog může použít jen terapii, ale na rozdíl od doktora si to může nechat zaplatit.“

„Takže léky předepíše praktický lékař a když ty přestanou fungovat, tak se posléze člověk dostává k psychiatrovi... Často s velmi zajímavou směsí léků,“ konstatoval Radkin Honzák.

U koho je vznik deprese pravděpodobnější? Jakou roli hraje dědičnost? A jak depresi nepodlehnout? Poslechněte si celé Leonardo Plus s psychiatrem Radkinem Honzákem.

autoři: Eva Kézrová , oci
Spustit audio

Související