Dělejme si radosti, budeme zdravější, radí psycholog Radkin Honzák

„My chceme, aby se psychosociální faktory braly stejně vážně, jako se berou faktory biologické,“ uvedl psycholog.

Je důležité nezapomenout, že jsme živočichové. „Ale k tomu máme nějaké emoce, které jsou vyvolány tím nebo oním, žijeme ve společenství, které na nás má vliv a máme kromě biopsychosociálních potřeb také potřeby spirituální. A všechny tyto potřeby musí být syceny.“

„Emoce jsou řídící systémy, které jsou starší než celý slavný rozum. První emoce, které přišly už před 250 miliony let, byly strach a vztek. Ty mají připravit organismus na rvačku nebo úprk. Jediná emoce, které ale rozehřívá organismus sakumprásk celý, je radost. Všechny ostatní ho chystají k nějakému pohybu, který když se neuskuteční, tak jede na prázdno, což není dobře.“

Proto je zvlášť důležité vyladit vše tak, aby se organismus se pohyboval ve stavech, ve kterých je rád. „A to je úkol všech rozumných filozofií a léčících systémů.“

Je v našich silách rozpoznat varovné signály, které psychika posílá? „Každému je srozumitelné, že když má starosti, tak ho bolí hlava a když má strach, má různé příznaky,“ připomněl Honzák.

„Je potřeba přestat se dívat na člověka jako na rozumný stroj a pochopit, že je to něco více v medicínském pojetí než tato redukce. Co je duše, dodnes nikdo neví. Za mě se tomu říkalo duše, pak to byl nervový systém, pak to byla psychika, dnes je to mysl. Pořád je to totéž, ale co to je de facto, stále není až tak jasné.“

Máme nějakou šanci s emocemi pracovat? „Já jsem odkojen transakční analýzou. My říkáme, že člověk potřebuje několik pohlazení denně, jinak mu vysychá mícha. Potřebuje určitý počet stimulů, potřebuje uznání a určitou strukturu času, vztahů a hodnot. Pokud toto nemá a myslí si, že má všechno ostatní, tak jede šejdrem.“

Právě proto bychom si měli dělat radosti. „Nevím, proč si je neděláme. Radost je skvělá emoce, protože bere celý organismus do harmonie. Smích je univerzální reakce po celém světě, vede k poklesu stresových hormonů a zlepšení imunitních parametrů, lepší náladě a lepšímu sociálnímu fungování.“

„Uprostřed toho všeho života běhu na toto zapomínáme. Kdybychom se naučili mít rádi a že si budeme dělat věci, které chceme, tak se budeme mít rádi a budeme mít rádi i ty ostatní,“ shrnul Radkin Honzák.