Hluboká stimulace mozku pomůže, ale musí nastoupit včas, tvrdí neurolog

11. duben 2018
Když mozek napadne Parkinsonova choroba...

Hluboká stimulace neuronů v mozku dnes pomáhá stále širšímu spektru pacientů. Umí potlačit esenciální třes, mimovolné svalové křeče nebo Tourettův syndrom. Do budoucna by se mohla uplatnit i při léčbě depresí. O této metodě, která pomáhá také nemocným Parkinsonovou chorobou, hovořil v Magazínu Leonardo neurolog Robert Jech z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Našim cílem je mít stimulátory podobné těm, jaké používají kardiologové. Ty poslouchají, co srdce dělá, a když zaznamenají nějakou abnormalitu, tak přepnou do stimulačního módu. Něco podobného očekáváme i u neurostimulátorů.“

Hluboká mozková stimulace má ale i vedlejší účinky. „Trochu zasahuje do nálady, pacienti mohou být depresivní, může být ovlivněn mentální výkon. Tyto faktory musí být ještě zkoumány... Těch otázek a těch „ale“ je stále ještě více, než odpovědí.“


„Stále nevíme, co je příčinou Parkinsonovy nemoci. Není to totiž jen jedna nemoc, ale skupina onemocnění, které zastřešujeme tímto názvem. Víme, že existuje minimálně 10 různých genetických příčin, které mohou vést k podobnému deficitu, ale každý mechanismus je jiný, stejně jako každý pacient s touto chorobou.“

Výzkum léčby Parkinsonovy nemoci je zaměřen na samou podstatu patogeneze choroby. „V současné době známe přinejmenším šest mechanismů, jakými dochází k předčasnému odumírání buněk ve strukturách mozku.“

„Jedním z mechanismů je například redukce bílkoviny alfa-synuklein, která se vymkne kontrole, začne se v mozku pacientů s Parkinsonovou chorobou hromadit a vytvářet tzv. Leviho tělíska. Na nemoc lze také pohlížet jako na neznámé infekční onemocnění, které vstoupí do těla přes nosní sliznici, proto je také často prvním příznakem nemoci ztráta čichu nebo přes střevo.“

Spektrum příznaků Parkinsonovy choroby je velmi pestré. „A zřejmě tato pestrost souvisí s variabilitou příčin, takže jedna příčina neexistuje.“

Před rozvojem choroby jsou mezi varovnými příznaky porucha chování v REM fázi spánku. „Pacienti jsou hodně neklidní, zmítají se, padají z postele... Dále ztráta čichu, dlouhodobě nevysvětlitelné zácpy, pocity ztuhlosti svalů nebo napětí ve svalech... Období od prvního příznaku do okamžiku vytvoření diagnózy trvá někdy jeden až dva roky.“


„Víme, že rizikem je vystavení insekticidům a pesticidům. Také víme, že nikotin chrání před vznikem choroby, ale zase sebou nese vyšší riziko vzniku karcinomu... Chrání také průměrná míra alkoholu, kávy a užívání léků proti tišení bolestí... Určitě ale nedoporučujeme nikomu, aby začal kouřit, konzumovat alkohol nebo kávu a začal užívat analgetika.“

Hloubková mozková stimulace by měla nastoupit včas, upozornil Jech. „Pacienti ale často přicházejí k výkonu pozdě. Myslí si, že je to řešení určené až pro pozdní stadium, ale to je velká chyba. Důležité je neprošvihnout určitý okamžik, kdy by pacient měl být implantován.“

Jde ale o metodu, která není pro každého. „Pacienti musí splňovat různá kriteria, na základě kterých lékaři odhadnou, že pacient bude dobře reagovat na hlubokou mozkovou stimulaci.“

„Počet implantovaných pacientů je u nás velmi nízký, odhadujeme asi 1000 osob. To je velmi málo ve srovnání s Německem, Francií nebo Spojenými státy, kde je implantováno kolem 10 až 15 % pacientů. Protože nemocných je u nás asi 50 tisíc, tak je to velmi malý počet,“ konstatoval Robert Jech.

  • Věda
  • neurologie
  • Parkinsonova choroba