Antarktická příroda je otevřená učebnice, říká po návratu z expedice mladá vědkyně

12. duben 2018
Mendelova polární stanice na Antarktidě

Česká vědecká expedice se vrátila zpět z Antarktidy. Nejen o tom, co na české polární základně Johanna Gregora Mendela zkoumali, hovořili v Magazínu Leonardo vědecký koordinátor expedice, rostlinný fyziolog Miloš Barták a geomorfoložka Lenka Ondráčková, oba z Masarykovy univerzity v Brně.

„Každá expedice je trochu jiná. Počasím, způsobem dopravy, skladbou expedičního týmu... Tato byla nesmírně mladá, byl tam velký podíl mladých vědeckých pracovníků, což bylo oživení proti jiným rokům,“ uvedl profesor.

Antarktická příroda i odloučenost je velmi specifická, dodala Ondráčková. „Je potřeba to zažít. Tamní příroda je jako otevřená učebnice. Vidíme tam v plné kráse všechny geomorfologické tvary i neuvěřitelnou sílu ledu a sněhu.“

Skladba expedice je důležitá, protože mění každodenní život. „Třeba jak navařit jídlo pro 19 lidí? Naše expedice nemá kuchaře, ale vaříme si sami ve dvoučlenných službách, což může být trochu problém. Například ne všechny dny máme na stanici dostatek energie,“ dodal Barták.

„Stanice je ale malá, takže se neustále s někým potkáváte, a to je příležitost pohovořit si i o jiných druzích výzkumu, než je ten váš. Byla tam velice příjemná a otevřená atmosféra.“

Proto ani expedice za vzorky do vzdálených lokalit nebyly pro mladé členy expedice žádný problém. „Všichni nadšeně vzali vše, co potřebovali, a strávili dva, tři dny v polních podmínkách. To se týkalo zvláště týmu, který zkoumá ledovce a hydrologii krajiny.“

Štrúdl a kakao v Antarktidě? Není problém!

Ondráčková popsala samotný provoz stanice. „Je tam několik pokojů, kde se bydlí po dvou nebo třech, profesoři a náčelníci po jednom. Klasický polární den začíná snídaní, pak se nabalí svačiny do terénu a vyrazíme."


Letos poprvé zahájili naši mikrobiologové systematičtější výzkum černých meristematických hub, které dokážou přežívat i ve vnitru kamenů nebo skal. Na ostrově Jamese Rosse se jich podařilo najít velké množství, a byly izolovány i z řady substrátů, kde bychom je nečekali. Milan Barták


Vše se rozplánuje tak, abychom věděli, kdy se vracet. To kvůli bezpečnosti, abychom věděli, kdy máme koho očekávat na večeři.“

A jak vypadá jídelníček českých polárníků? „Čerstvé potraviny a maso jsme si nakupovali v jižním Chile a dopravovali na základnu ledoborcem v kontejneru. Třeba čerstvá jablka a čerstvá mrkev nám vydržela do půlky expedice, což bylo výborné,“ chválila badatelka.

Kromě svíčkové si tak expedice dopřála třeba štrúdl. „Tím , že v expedici bylo hodně žen, tak jsme si více pekly do terénu. Když vás po expedici vítají na základně štrúdlem a polárním kakaem, je to něco úžasného.“

Řasy, lišejníky, houby, ale i změny klimatu a permafrostu

Barták přiblížil vědecký program expedice. „Z biologického hlediska zkoumáme v Antarktidě rozvoj vegetačních oáz, tedy území, která jsou porostlá mechy nebo lišejníky. Také fotosyntézu a produkci organismů, které dlouhodobě přežívají v jezerech a menších sladkovodních nádržích.“

Další část expedice se zase zaměřila na hledání vzácnějších druhů lišejníků, které v oblasti zatím nebyly popsány. „A i tady jsme byli poměrně úspěšní.“

„V oblasti neživé přírody pokračoval dlouhodobý monitoring z hlediska klimatologie,“ doplnila geomorfoložka. „Máme několik desítek staniček a pozorujeme další charakteristiky změny klimatu.“

Letos také došlo k rozšíření výzkumného programu o další disciplínu, fluviální geomorfologii. „To znamenalo studovat množství sedimentů, které jsou nesené řekami.“

„Probíhal také výzkum ledovců, kde se ve spolupráci s vědci z Univerzity Karlovy řešila plošná a objemová změna stávajících ledovců, které tam zkoumáme už několik let, ale i monitoring termálních vlastností a mocností aktivní vrstvy permafrostu nebo účinky sněhových polí na přírodu.“

Ledovec poblíž Antarktidy

Některé obory dokáží vzorky odebrat v terénu a zpracovat je ještě na stanici, což je i případ algologie. „Řadu kmenů řas jsme rozočkovali na růstová média a přivezli si je do České republiky. Teď nastává druhá fáze, kdy je potřeba vzorky přečistit, přeočkovat a začít sledovat různé charakteristiky,“ popsal Miloš Barták.

„Z hlediska geomorfologie jsme sbírali jemnozrnný sediment, který dodává řekám jejich barvu. Ten půjde na chemické a zrnitostní rozbory, ale máme i vzorky vody a vulkanických hornin... Je to běh na dlouhou trať. Rozhodně na několik měsíců teď máme práce dost,“ shrnula Lenka Ondráčková.

autoři:Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
  • Věda
  • Antarktida
  • polární stanice
  • Masarykova univerzita