Triatlonistka: Příliš štíhlí sportovci? Když chybí energie, nastupuje syndrom REDs, hrozí i amatérům

„Sportovec nepřijímá dostatek energie na to, aby pokryl své sportovní výkony,“ přibližuje triatlonistka podstatu syndrom, při kterém dochází k narušení fyziologické i psychologické funkce těla. „Zdravotní komplikace mohou být velmi závažné.“ 

U sportovkyň je prvotním symptomem REDs ztráta menstruace, což negativně ovlivňuje hustotu kostí. Projevem syndromu tak můžou být třeba únavové zlomeniny. Intenzivně sportujícím dětem hrozí zpomalení růstu nebo třeba pozdní nástup puberty. 

Muži se potýkají s poklesem testosteronu, obecně jsou ale syndromem méně ohrožení.

„Ženy budou k syndromu náchylnější než muži ne kvůli svým fyziologickým dispozicím, ale spíš proto, jak je sport nastaven,“ vysvětluje Grabmüller Soldati a poukazuje na problémy ve sportovním výzkumu:

„Méně jak pět procent výzkumu ve sportovních vědách je věnováno ženám, méně jak dvě procenta jsou věnována menstruaci a sportovkyním.“

Největší překážkou ve stanovení správné diagnózy je nedostatečná edukace a informovanost. Zatímco profesionální sportovci se často dostanou k odborníkům, kteří nemoc dokážou identifikovat, běžní sportovci takovou možnost nemají a své síly nemusí odhadnout. 

Čtěte také

Muž vyhrál tisíce franků, žena ručníky a šampon. „Pro rozdíl v odměně musí být důvod,“ říká expertka

„Ve velkém ohrožení je i sportující veřejnost. Obzvlášť lidé, kteří začnou sportovat s cílem, že chtějí zhubnout nebo uběhnout maraton a opravdu si nejsou vědomi, jak moc úsilí a energie potřebují,“ zdůrazňuje triatlonistka.

Právě kvůli nedostatku dostupných informací triatlonistka založila projekt Naplno. „Snažíme se české sportovní prostředí edukovat a zlepšit povědomí, aby k tomu docházelo méně a prevence se dařila o trochu víc,“ říká sportovkyně.

Méně peněz i mediálního pokrytí  

Sport je stále nerovnoprávný v mnoha dalších oblastech, připomíná Grabmüller Soldati. Sportovkyně mnohdy dostávají menší finanční ohodnocení než muži. Často se liší i mediální pokrytí mužských a ženských sportů.

„I u nás to můžeme pozorovat na hokejovém šampionátu. Mužský šampionát dostává mnohem větší pozornost a ženy ho dostávají, až když hrají o medaili,“ všímá si triatlonistka, která se genderové nerovnosti ve sportu věnovala jako doktorandka v Norsku.

Severská země se liší v přístupu k sportovcům, a to i k těm začínajícím. Na trénink se v Norsku dostane každé dítě, bez ohledu na talent.

Čtěte také

Transgender sportovkyně? Ženské a přeoperované mužské tělo jsou velmi odlišné věci, říká triatlonistka. Trangender ženy jsou ženy, oponuje sociolog

„Vyřadit dítě v patnácti letech ze sportu, protože nemá dostatek talentu, je naprosto absurdní,“ upozorňuje zakladatelka projektu Naplno.

„Talent se může projevit v pozdějším věku. A nemyslím si, že máme takovou velkou základnu dětí v jakémkoliv sportu, abychom si mohli dovolit o nějaké přijít,“ vysvětluje Grabmüller Soldati a závěrem mladým sportovkyním doporučuje:

„Edukovat se, zjišťovat si informace, být aktivní. Pokud se mi nějaký přístup nelíbí, přijde mi něco zvláštní, není mi to příjemné, tak se ozvat. Sport by neměl být utrpení, sport by měl být radost – a pokud to tak není, tak je něco špatně.“

Zobrazují média odlišně sportovkyně a sportovce? Proč je ve sportu potřeba více žen? A proč se stále překonávají rekordy? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.