Transgender sportovkyně? Ženské a přeoperované mužské tělo jsou velmi odlišné věci, říká triatlonistka. Trangender ženy jsou ženy, oponuje sociolog
Sportovním světem opět hýbou spory o start transgender sportovkyň v závodech žen. Impulsem je jednoznačné vítězství transgender cyklistky Austin Killipsové v závodě žen v Severní Karolíně. Jsou starty transgender závodnic v ženské kategorii nefér? „Jsou nefér,“ říká triatlonistka Tereza Zimovjanová. „Podle mě jsou fér,“ nesouhlasí sociolog genderu a sexuality Zdeněk Sloboda.
Podle Slobody existuje několik odborných studií, podle kterých nemají transgender sportovkyně zásadní výhodu oproti běžným ženám.
Čtěte také
„Nejsou dostatečné důkazy na to, že by existovala biologická výhoda transgender závodnic. Podle odborných výzkumných textů a studií se po hormonální terapii - minimálně 12měsíční - tělo transženy vejde do stejných mantinelů jako běžné takzvané cis ženy, tedy ženy, které se jako ženy narodily,“ vysvětluje sociolog.
„Takže jejich hormonální úroveň i množství svalů a další biologické charakteristiky nemají zásadní vliv na jejich výkon. Ta hlavní informace ze studií vlastně je, že přístup k tréninkovým možnostem, ke kvalitnímu tréninku a třeba i k financím je daleko důležitější pro samotný výkon než větší hustota kostí nebo množství hormonů,“ naznačuje dále Sloboda.
Zimovjanová upozorňuje, že nejde jen o rozdílnou hustotu kostí, ale i o celou řadu dalších biologických odlišností. Hormonální léčba – snížení hladiny testosteronu – podle ní nestačí.
Čtěte také
„Není to jeden úhel pohledu, ze kterého se na to můžeme dívat. U hladiny testosteronu, tam se změní nějaké procento jejího těla. Je to ale i o velikosti srdce, muži mají více litrů krve, mají víc hemoglobinu, který přenáší kyslík do svalů. Je tady celá řada věcí, ženské tělo a mužské tělo předělané na ženu jsou dvě úplně odlišné věci.“
„Když uvedu nejjednodušší příklad – ženské tělo menstruuje. Každý měsíc několik dnů nemůžu trénovat, protože menstruuji a druhá fáze mého cyklu se na mě hrozně podepíše, nemůžu trénovat, jak bych chtěla, jsem hrozně unavená, musím nějaké tréninky i skrečovat. Tím transgender žena nikdy neprochází, nemusí snižovat tréninkové dávky, nemá ty různé psychické zátěže, které má menstruující žena,“ popisuje triatlonistka.
Podle Slobody ale mají i transženy množství vlastních psychických bariér. Být transženou ve sportu je samo o sobě problematické a skličující, říká.
„Už vzhledem k tomu, že další sportovkyně je vnímají způsobem jako paní Zimovjanová. Projít nějakými chirurgickými procedurami během tranzice nebo neustálé celoživotní užívání hormonů je něco, co je pro tělo zatěžující,“ nastiňuje.
Třetí kategorie není řešením
Zimovjanová přiznává, že je situace složitá pro všechny strany a všechny zúčastněné. Zařazení transgender žen k ženám do závodů označuje ale za narychlo udělané jednoduché řešení.
„Ženy sportovkyně jsou z toho nešťastné a je velmi těžké se k tomu v této době vyjádřit, abyste nebyli označení za transfobní. Nicméně si myslím, že se pomalu sportovní svět i svět obecně naklání k tomu názoru, že takto to není fér řešení pro nikoho,“ naznačuje. Inkluzí transgender žen podle ní začíná být narušené prostředí ženského sportu. S tím Sloboda nesouhlasí.
Čtěte také
„Trangender ženy jsou ženy. Narodily se jako muži, ale cítí se být ženami. Tady nikomu nepřísluší říkat, že ženami nejsou. A jejich inkluze je právě vytváření toho bezpečného prostředí ve sportu. A není pravda, že mužské a ženské výkony jsou automaticky neporovnatelné. Jsou sporty, kde jsou výkony žen velice blízké mužským, dokonce lepší – jako je třeba dálkové plavání nebo maraton,“ naznačuje.
„Patnáct let jsem závodně plavala a rozdíl v dálkovém plavání mezi ženami a muži je opravdu nesrovnatelný. To je špatný příklad,“ reaguje Zimovjanová.
Podle sportovkyně by situaci řešila samostatná transgender kategorie. S tím Sloboda nesouhlasí.
„Třetí kategorie není řešením, protože rozhodně nedělá inkluzi. Zároveň trans sportovců je velice málo. Jsou to tedy výjimky. Cesta je v nějakém ideálním prostředí, které by nebylo bipolárně genderované, kde by byla podobná logika jako u výkonových sportů – na čas, do výšky, do dálky, kde by se třeba vytvářely koeficienty v podobě handicapů jako v parasportu. Nebo je tady varianta, jako jsou bojové sporty, které mají váhové a další kategorie,“ nastiňuje možnosti.
„Je to polovičaté řešení. Ve sportu se dělíme na muže a ženy. Když DNA říká, že jste jedno z toho, tak závodíte za to jedno,“ nesouhlasí Zimovjanová.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
