Martina Vacková: Berlinale 2023 - tranzice vyhrála nad válkou na Ukrajině
Přeoperované ženy vyhrály nad válkou na Ukrajině! No až tak úplně to tak nebylo, ty ženy teprve směřovaly k tomu stát se ženou. Každopádně válku na Ukrajině se jim dařilo přemoct spolu s mentálně nemocnými a s chudými ženami jednoznačně. A to v oceněných filmech na festivalu v Berlíně, první velké mezinárodní filmové události roku.
Červený koberec před Festivalovým palácem Berlinale se letos stal kobercem politickým. Velmi otevřeně a jednoznačně se festival tento rok politicky vyhranil. Podpořil Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi, podpořil hnutí proti represivnímu režimu v Íránu, na Evropský filmový trh zakázal vstup státním íránským společnostem a ruským filmovým obchodníkům, připomněl také pomoc obětem katastrofického zemětřesení v Turecku a v Sýrii.
Čtěte také
Už dlouho festivalová atmosféra tak nenasákla politikou jako letos v roce 2023. Českoslovenští pamětníci mohli zavzpomínat na to, že v době studené války byl festival v Berlíně pořád mostem mezi Západem a Východem, když dával do světa vědět, že za berlínskou zdí také vznikají filmy.
Ostatně berlínskou zeď připomněl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém videopřenosu při slavnostním zahájení, kdy požádal uměleckou veřejnost o solidaritu a varoval, že ruští agresoři staví pomyslné zdi v jeho zemi.
Linie tranzice
Byli to lidé nedobře se cítící v pohlaví, s kterým se narodili, a psychicky nemocní, kteří potřebují odbornou péči, co určili závěrečná a hlavní témata filmového festivalu. Co se stalo? Jsou lidé už unaveni válkou na Ukrajině? Bojí se, že přeroste ve světový konflikt, nebo naopak je to lokální záležitost, které se věnuje v mezinárodní politice příliš času, prostoru a peněz? Možná všechno dohromady, možná nic z toho.
Čtěte také
Hlavní porota vedená dosud nejmladší předsedkyní, americkou herečkou Kristen Stewartovou možná jen chtěla poukázat i na jiné problémy, které když zasáhnou do běžného života, znamenají dlouhodobé a intenzivní starosti jedince i lidí okolo něj. Ceny za herecký výkon v hlavní a ve vedlejší roli jsou letošním jasným ukazovátkem, které festival namířil.
Stříbrný medvěd za vedlejší roli pro rakouskou transgenderovou herečku Theu Ehre je podle mého názoru paradoxně jedna z nejvýraznějších cen letošního festivalu – dostala ji za postavu transženy Leni v německém noirovém filmu Do konce noci.
Sama herečka je také transgenderová aktivistka. V roce 2021 provedla spolu s dalšími 184 osobami různého sexuálního zaměření hromadný coming out a začala používat ženské jméno. Její poděkování rodičům za podporu při přebírání ceny tentokrát neznamenalo jen tradiční povinné sdělení z pódia. A zdá se také, že minulost v jiném pohlaví je svět, do kterého se lidé s touto zkušeností zřejmě nechtějí vracet.
Linie tranzice zcela jasně pokračovala v ceně za herecký výkon v hlavní roli, kterou dostala devítiletá Sofía Oterová ze španělského filmu 20 000 druhů včel. Ta totiž hraje chlapce, který se necítí dobře ve svém chlapeckém těle a při letních prázdninách na venkově si to začíná už velmi silně uvědomovat.
Změnou pohlaví nic nekončí, tím to spíš všechno začíná. Tak jako koncem války začne něco nového. V obou případech všichni doufají, že to bude jen lepší. Žena versus muž, válka versus mír, a všechny polohy mezi tím – to je velké politikum. Věřím, že filmy na Berlinale v dalších letech to budou ukazovat.
Autorka je editorka Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
