Karel Barták: Evropské země se radí se Zelenským, jak postupovat vůči Rusku při nejistém americkém počínání
Ústředním momentem poslední letošní schůze politických lídrů „sedmadvacítky“ bylo neformální setkání před jejím začátkem. Generální tajemník NATO Mark Rutte pozval na kus řeči do své bruselské rezidence ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, šéfy Evropské rady a Evropské komise a premiéry několika klíčových zemí.
Šlo o to se poradit mimo formální rámec a daleko od kamer a mikrofonů o tom, jaké jsou vyhlídky a možnosti tváří v tvář nejistému postoji Spojených států po 20. lednu, kdy se prezidentské funkce ujme Donald Trump.
Čtěte také
Schůzka byla neobvyklá složením účastníků, načasováním i „propojením“ Evropské unie a NATO. Umožnila protagonistům evropské politiky probrat takové hypotetické otázky, jako je americký tlak na rychlé uzavření příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, vojenské zajištění demarkační linie mezi oběma stranami v takovém případě, nebo poskytnutí západních záruk Ukrajině za její souhlas se zastavením bojů.
Tedy naléhavé, ale zároveň předčasná témata, o kterých lídři nechtějí jednat ani mluvit veřejně, aby tím neposkytli výhodu ruskému agresorovi.
Evropské země nemají jednotný názor na to, zda by měly například vyslat na Ukrajinu své jednotky, které by střežily demarkační linii. Francie se už vyslovila pro ustavení takových mírových sil, další vlády to považují za předčasnou debatu.
Téma je však nyní na stole, bude se přetřásat ve všech hlavních městech. Ve středu o něm mluvil Zelenskyj bilaterálně s prezidentem Emmanuelem Macronem. Až přijde čas, budou vlády pravděpodobně připravenější, než kdyby se o tom mlčelo.
Vzkaz pro Trumpa
Rutte a další politikové chtějí vyslat vzkaz do Washingtonu, že ani pro Donalda Trumpa by nebylo výhodné dojednávat mír za nepříznivých podmínek pro Ukrajinu. Znamenalo by to, že by USA vlastně zradily svého spojence. Dalo by to signál zemím jako Čína nebo Írán, že agrese vůči sousedům se může vyplatit.
Čtěte také
Taková argumentace by mohla fungovat. Donald Trump sice v kampani tvrdil, že válku ukončí během jednoho dne, nic však nenasvědčuje tomu, že by měl konkrétní plán.
Pro případ, že by se náhodou pokusil vyjednávat napřímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Evropané naléhavě vzkazují, že kolem stolu musí sedět nejen Zelenskyj, ale také zástupci Unie, případně evropských členských zemí NATO.
Ukrajinský prezident neustále opakuje, že pokud by šlo o ukončení bojů, požaduje „bezpečnostní záruky“. Nejlépe členství v NATO, které se však nezdá být na dosah, nebo aspoň alianční garance. Bude však Donald Trump ochoten brát tyto požadavky v úvahu?
Evropané souhlasí se Zelenským v tom, že před jakýmkoli případným jednáním potřebuje Ukrajina vzpruhu, aby měla sílu u jednacího stolu. Proto se v Bruselu ve středu a ve čtvrtek potvrzovaly další dodávky protivzdušných baterií, dělostřeleckých nábojů a také peníze na fungování ukrajinského státu.
„Posílit Ukrajinu právě nyní je nejen morálním imperativem. Je to také strategický imperativ,“ řekla ve středu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
To byl také hlavní výsledek, který si ukrajinský prezident odvezl zpět do Kyjeva. Na to, jak to bude doopravdy, si bude muset počkat, až se v Bílém dom usadí nový nájemník.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
