Jiří Leschtina: Bruselská mise Věry Jourové? Triumf i rozpolcenost

Její autoritu paradoxně stvrdil i americký miliardář Elon Musk, když jen pár týdnů před koncem jejího mandátu napsal, že je „ztělesněním banálního, byrokratického zla.“

Musk tak bezděky potvrdil, že Jourová trefila do černého, když prosadila do nařízení o digitálních službách možnost pokutovat majitele sociálních sítí, odmítající zasahovat proti nenávistnému obsahu. Což je případ Muska, na jehož síti X bez jakéhokoliv omezení bují antisemitské nebo fašistické projevy.

Čtěte také

Chci být dál slyšet, ale na TikToku tančit nehodlám, říká Věra Jourová. Jak hodnotí svoji bruselskou dekádu?

Nejvýraznější stopu v unijní politice ale Věra Jourová zanechala, když zásadně přispěla k tomu, aby Brusel pozastavil tok dotací z evropských fondů Polsku a Maďarsku kvůli porušování zásad právního státu a podrývání demokratických institucí.

Jejím nejsilnějším argumentem bylo, že ve státech, kde není dostatečně zabezpečena vláda práva a jeho vymahatelnost, není možné zaručit spravedlivé rozdělování unijních peněz. A nelze vyloučit, že i zablokování dotačních miliard Polsku poté, co minulá vláda okleštila nezávislost justice, přispělo ke konci autoritativního režimu Jaroslava Kaczyńského po loňských volbách.

V Maďarsku, v němž už mnoho k autokracii nechybí, zmrazení příspěvků z evropských fondů zatím k podstatným změnám nevedlo. Ale samotný fakt, že Viktor Orbán už před čtyřmi lety požadoval odstoupení Věry Jourové z vedení Evropské komise, svědčí o tom, že v české političce spatřoval komplikaci pro své vládnutí.

A co Babiš?

Ve srovnání s tvrdým přístupem k autokratickým i oligarchickým praktikám ve Varšavě a Budapešti rozpolceně vyznívala laxnost, s níž Věra Jourová přistupovala ke střetu zájmů Andreje Babiše, který už v roce 2019 jednoznačně potvrdili právníci Evropské komise.

A ještě poté, co auditní zprávy Komise shledaly nelegálním vyplácení evropských dotací Babišově Agrofertu, relativizovala Jourová zjištění svých kolegů poukazováním na právní složitost problému.

Jourová vlastně nikdy veřejně nepřipustila, že Babiš jako člen vlády byl od počátku v krystalicky jasném rozporu se zákonem o střetu zájmů. A že jeho manévr se zaparkováním Agrofertu do svěřenských fondů byl průhlednou právní obezličkou.

Jiří Leschtina|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Právě tohle lavírování Jourové působí jako nepatřičná loajalita k šéfovi hnutí ANO, které s ním Jourová zakládala a vydržela v něm až do června tohoto roku. A jestli nyní Jourová mluví o tom, že jí nepřišlo fér opustit ANO, díky jehož předsedovi se dvakrát stala eurokomisařkou, příliš přesvědčivě to nevyznívá.

O dost věrohodněji působí ubezpečování Jourové coby čerstvé prorektorky Univerzity Karlovy a členky poradního sboru prezidenta Petra Pavla, že se nechystá do žádné další strany ani do vysoké politiky.

Což by napovídalo o tom, že Věra Jourová dobře ví, že s evropskou proslulostí si z Bruselu přivezla i jistý reputační problém.

Autor je publicista