Petr Janyška: Polsko jako český objev uplynulého roku
Uplynulý rok bude zřejmě rokem, kdy Češi objevili Polsko. Dosud se na tu velkou zemi dívali vesměs s despektem, pokud tam jeli jako turisté, tak jen do Krakova a Vratislavi, a to ještě jen na den, dva.
Čtěte také
Několik let byli také manipulováni kampaněmi o údajně nekvalitních polských potravinách, jež se k nám dovážely. Přitom v polských tržnicích a na trzích se prodává daleko víc druhů zeleniny, ovoce nebo i hub než u nás, a kvalitnějších, nemluvě o síti prvotřídních pekařství.
V reakci na oteplování klimatu a na horka jižní Evropy Češi objevili polský Balt a v uplynulém roce se tam vypravili v míře nebývalé. Teď od vánoc tam dokonce začal jezdit z Prahy přímý vlak.
Co je ale ještě zajímavější, Češi teď objevili, že náš soused je ekonomický gigant, který dovedl skvěle využít evropské fondy. Najednou se u nás mluví o tom, že Polsko si dokázalo postavit stovky kilometrů dálnic, zmodernizovat železnice, postavit moderní velká nádraží, ve Varšavě zavést supermoderní klimatizované tramvaje, v každém větším městě muzeum nebo operu. To vše díky evropským penězům.
Čtěte také
V mnoha aspektech nás zkrátka předhonilo. A dravost polského byznysu zaznamenal každý, kdo si všiml, že z českých pump zmizelo logo Benziny a nahradil ho polský Orlen.
Podepsala se ukrajinská invaze
Česká politika a diplomacie s úžasem zjišťují, že ta země, kterou léta nebraly příliš vážně, se za uplynulý rok prosadila jako jedna z evropských mocností. Je to samozřejmě dáno její geopolitickou polohou jako přímého souseda napadené Ukrajiny. Pro logistiku mezinárodní pomoci Ukrajině má nezastupitelnou roli.
Přes letiště města Rzeszów na jihovýchodě země jde většina západní vojenské techniky i humanitární pomoci. Tudy také vede cesta všech zahraničních politiků na Ukrajinu, tady přesedají na vlaky do Kyjeva.
Čtěte také
Sousedství s napadenou Ukrajinou znamenalo pro Polsko mnoho změn. Přelily se přes ně miliony Ukrajinců, hlavně prchajících Ukrajinek s dětmi. Několik milionů mířilo dál do západní Evropy, několik milionů se jich v Polsku uchytilo, pracují tam a odvádějí daně. Polská společnost je přijala s otevřenou náručí a dovedla je vesměs integrovat.
Druhým aspektem je geopolitická váha, kterou Polsko ruskou invazí získalo. Ta přinutila západní Evropu zajímat se o geografický východ, porozumět tomu, co se tam děje. A v tom se Polsko ukázalo jako silný aktér, který má na téma Ukrajiny velké know-how.
Státy EU dnes naslouchají Polsku velmi vážně, a to ve všem, co hýbe Unií. Podstatně k tomu přispívá osobnost premiéra Donalda Tuska, který se po svém působení v Bruselu perfektně orientuje v evropských záležitostech.
Francie i Německo berou Polsko vážně
Čtěte také
Za osm let Kaczyńského vlády se Polsko stalo černou ovcí Unie, kam nikdo, kromě záležitostí týkajících se Ukrajiny, nejezdil. Bylo v permanentním konfliktu se všemi unijními institucemi. Tuskovi se během velmi krátké doby podařilo otočit kurs o 180 stupňů a zemi posunout mezi několik nejdůležitějších aktérů EU.
S Francií a Německem má zvláštní vztahy v rámci tzv. Výmarského trojúhelníku, jaké nemá žádná jiná země. A poslední měsíce se orientuje výrazně na Skandinávii a Balty, pracuje s nimi na posílení bezpečnosti celého regionu a vzdaluje se tak evidentně od projektu Visegrádu. Vůči Orbánovi si Tusk nebere servítky.
Třetím aspektem polské reakce na ukrajinskou krizi je, že bere velmi vážně ruské nebezpečí. V tom není mezi Tuskem a politiky strany Právo a spravedlnost (PiS) včetně prezidenta Dudy rozdíl. Už minulé vlády PiS začaly s velkými nákupy vojenské techniky z USA a z Jižní Korey včetně stíhaček a stovek tanků.
Čtěte také
Tusk v tom pokračuje, jeho země dnes vydává na obranu přes čtyři procenta HDP a pro příští rok plánuje téměř pět procent, v čemž je první v Evropě. A v listopadu otevřelo na severním pobřeží první stálou americkou základnu jako součást celoevropského protiraketového systému.
Změny jdou velmi ztuha
A jak vypadala v uplynulém roce domácí scéna? Politicky rozbouřená jako už léta nebyla. Tusk a jeho vláda se celý rok snažili navracet zemi funkční demokratický systém, který osm let vlád Kaczyńského přeměnilo ve vládu jednoho muže a jedné strany založené ve velké míře na korupci.
Šlo a jde to ale velmi ztuha, Kaczyński za svého působení rozmístil všude své lidi, kteří teď vesměs odmítli odejít. Jelikož PiS má v čele státu ještě rok svého prezidenta Andrzeje Dudu, který Tuskovi odmítá podepsat jakékoli zákony, byl premiér nucen improvizovat a uchylovat se k vládním nařízením a jiným krokům.
Čtěte také
Nejtěžší roli má ministr spravedlnosti Adam Bodnar, narovnává rozvrácený soudní systém a soudcům a prokuratuře navrací nezávislost.
Změny, kvůli kterým před více jak rokem tolik lidí volilo dnešní vládní koalici, jdou pomalu a v některých vrstvách obyvatel je už cítit únavu a jisté zklamání. Jak prezident, tak opoziční politici i katolická církev kladou tuhý odpor. Pro ženy se stále nic valně nezměnilo, interrupce jsou stále nelegální a homosexuálové mohou o nějakém partnerství jen snít.
Ilustrací obtížné situace je třeba případ politika PiS Marcina Romanowského, obžalovaného z korupce. Místo aby se dostavil k výslechu, utekl do Maďarska a od Orbána dostal politický azyl. Což byla od maďarského premiéra zjevná provokace.
To všechno ale nic nemění na tom, že Polsko jde stále mílovými kroky dopředu a že třeba krátce před Vánoci otevřelo v centru Varšavy novou budovu Muzea současného umění. O jaké se nám může jen zdát.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
