Luboš Palata: Hibernovaný Visegrád není mrtvý a může obživnout. Po Ficovi a Orbánovi
Nedávno mi jeden polský diplomat řekl, že střední Evropa se začíná dělit na tu podunajskou proruskou a na seversko proukrajinskou. Visegrádská čtyřka se i kvůli tomu nachází ve stadiu hibernace a čeká podobně jako v 90. letech za vlády Vladimíra Mečiara na Slovensku na svoje oživení.
Dnes už si na to málokdo vzpomene, ale i tehdy jezdil premiér Vladimír Mečiar a členové jeho vlády na cesty do jelcinovské Moskvy, byť pravda byla to z dnešního pohledu ještě ta nejlepší podoba Moskvy za poslední století.
Čtěte také
Předvánoční cesta slovenského premiéra Roberta Fica do Kremlu, v mnohém daleko horší než podobný výlet Viktora Orbána, protože na rozdíl od premiéra Maďarska si Fico ani nehrál na nějakou vyváženou politiku mezi Kyjevem a Moskvou, byla na konci roku 2024 oním symbolickým hřebíkem do hibernační rakve Visegrádu.
To dělítko ve střední Evropě dnes nejde jen na ose Moskva-Kyjev. Viktor Orbán a Robert Fico zvyšují sázky na to, že demokratický, liberální západ dnešní Evropské unie v souboji s postfaktickou populistickou vlnou prohraje. Že vyhrají Putin a čínští komunisté a oni díky jejich podpoře politicky i ekonomicky přežijí a možná na tom i politicky něco vydělají.
Fico a Orbán tu nebudou věčně
Odpovědní demokratičtí středoevropští politici, mezi které lze přes všechny dílčí výhrady počítat jak premiéra Petra Fialu, tak šéfa polské vlády Donalda Tuska, prostě nemohou hrát tuto hru s nimi. Samozřejmě tu ale přesto zůstaly mnohé zájmy, které má Visegrádská čtyřka nadále společné.
Čtěte také
Od renesance jaderné energie, přes zreálnění zelené politiky Evropské unie, až po příští evropský rozpočet, z něhož bychom potřebovali ještě stále nemalou částku na obnovu naší stále zaostalé infrastruktury.
Zatímco v mezistátní politice zdá se přes postoj k Ukrajině, kolaboraci s Ruskem a hodnotové postoje k právnímu státu a plné demokracii nejede vlak, v Evropském parlamentu, kde celý Visegrád hlasuje v některých momentech společného ekonomického zájmu téměř jednotně, to jít začíná. Nebudu tady hodnotit, zda je to dobře nebo špatně, jen konstatuji, že to tak je.
I hibernovaný Visegrád dokáže naplánovat tratě rychlovlaků, napojení dálnic, financovat překlady knih i popostrčit Evropskou unii k podpoře jaderné energetiky a snížení tempa Green Dealu.
A dokázal by toho mnohem víc, kdyby někteří jeho premiéři nejezdili líbat prsteny do Moskvy. Ani Orbán, ani Fico tu však nebudou vládnout věčně. A proto hibernace Visegrádu není nutně jeho úplná smrt. A to ani na konci roku 2024.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
