Depresi nejde bez pomoci překonat, jaro a podzim jsou kritická období, říká psychiatr

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy deprese - smutek - muž - mileniálové

Deprese nebo úzkostné poruchy se týkají milionu Čechů, ale polovina prochází životem bez léčení. Podle psychiatra Jána Pavlova Praška je třeba depresi destigmatizovat, a proto podpořil projekt Život za zdí. „Představa, že trpí poruchou z oblasti psychiatrie, je pro mnohé nepřípustná. Destigmatizace je nutná, aby vůbec vyhledali léčbu,“ zdůrazňuje.

„Léčit se na psychiatrii může vést k diskriminaci v práci nebo odsouzení v rodině. Depresemi a úzkostnými poruchami ale trpěli i známí lidé, kteří hodně dokázali. Důležité poselství je, že to není žádná ostuda,“ podotýká psychiatr z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Název projektu považuje za přiléhavý, lidé žijí za pomyslnou zdí, kterou si vystavěli proti okolnímu světu. Z obav, aby se neprozradil jejich stav, nebo z pocitu méněcennosti a stigmatizace. Sami se pak trápí v izolaci.

Lidé si myslí, že depresi nějak sami překonají. To ale nejde.
Ján Pavlov Praško

Nejčastějším důvodem neléčení je podle Praška to, že lidé depresi nerozpoznají. „Nechávají se vyšetřovat kvůli tělesným příznakům deprese nebo úzkostné poruchy. Říkají, že je bolí hlava, nebo jsou unavení. Praktický lékař to většinou rozpozná, ale ne vždy, pokud se orientuje na tělesné aspekty. Jde o to, jak to pacient prezentuje,“ upozorňuje.

Reforma české psychiatrie se rozběhla. Vznikne 30 center duševního zdraví, říká náměstek

Úzkost - deprese - strach

V psychiatrii pořád patříme na Východ, prohlásil zhruba před rokem tehdejší ministr zdravotnictví z ČSSD Miloslav Ludvík. Sliboval také, že psychiatrie bude jednou z priorit při sestavování úhradové vyhlášky na letošní rok, podle které se péče hradí. „Za posledních pár měsíců reforma postupuje rychleji než za poslední léta,” říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.

Pokud ale člověk trpí pocity beznaděje a praktický lékař nad tím mávne rukou, Praško radí jít rovnou za psychiatrem. „Velmi mírná deprese pomine sama, ale je riziko, že se bude vracet a prohloubí se. Deprese často probíhá v epizodách, přijde na jaře, v létě odezní a na podzim se vrátí,“ popisuje Praško.

Někteří lidé také mají strach z psychofarmak, která jsou nutná pro léčbu středně těžkých depresí. „Říká se, že ničí mozek nebo játra, což ale není pravda. Nejsou to nebezpečné léky, ale vedlejší účinky mít mohou. To je věc psychiatra, aby vybral léky s minimem těch nežádoucích.“

Alkohol chvilkově uleví

Hlavním problémem v psychickém zdraví Čechů je podle Praška alkohol, jeho nadměrné pití je bráno jako životní styl. „Alkohol krátkodobě uleví od duševní tísně, ať je to úzkost nebo deprese, ale dlouhodobě ji zhoršuje. A řada depresí a poruch vzniká až v důsledku dlouhodobého pití,“ vysvětluje.

Vliv má i kouření. Praško potvrzuje, že u lidí, kteří přestali kouřit, se deprese zmírňují. Cigareta má prý podobný efekt jako alkohol, krátkodobě zklidní, ale dlouhodobě zvyšuje napětí. „Životní styl může pomoci dostat se z deprese, nebo jí předcházet. Aerobní pohyb, pobyt na slunci, pravidelná strava obsahující ryby a dělat věci, které člověka těší,“ uzavírá

Deprese podle Praška znamená pocit vnitřní prázdnoty a beznaděje, člověka nic netěší a je vyčerpaný. Naproti tomu úzkostných poruch je několik typů, například obavy ze smrti, bezprostředního ohrožení zdraví, selhání v práci a podobně. Vzácná není ani kombinace s depresí, kdy to zpravidla začíná právě úzkostnou poruchou.