Amerikanistka: Ať si svět Trumpa víc váží? Cla nebere ekonomicky, ale jako symbol a magickou formuli
Za den osvobození označuje americký prezident Donald Trump začátek platnosti vysokých cel na dovoz zboží do Spojených států, k tomu by mělo dojít ve středu 2. dubna. Stále ale není jasné, jak budou tarify nastaveny a na koho se budou vztahovat. „Jisté je jen to, že se vše může změnit. Situace je matoucí pro nejen pro vnitřní jádro Trumpovy administrativy a občany, ale i pro odborníky,“ uvádí amerikanistka Kateřina Březinová z Metropolitní univerzity Praha.
Trump se nechal slyšet, že američtí spojenci a partneři se mnohdy dopouštěli většího zneužívání Spojených států než nepřátelé. Stále si prý ale nechává otevřené dveře pro případ, že by se mohlo podařit obchodní válku odvrátit.
Čtěte také
„Jak sleduji jeho vyjádření, tak jsou mnohem méně o ekonomice a amerických spotřebitelích, ale více v rovině symbolů a performativních, téměř divadelních záležitostí. Třeba výrok o tom, že ty země ukáží, že si budou Trumpa více vážit,“ dodává.
Odlišné přístupy k Trumpovi ukazuje na příkladu Kanady a Mexika. Zatímco nový kanadský premiér prohlásil, že dosavadní model spojenectví a přátelství s USA skončil, Mexiko se snaží vycházet vstříc například vysláním vojáků na ostrahu hranice nebo boji proti pašování nelegálních substancí.
„Jsme svědky experimentu, kdy se Trump snaží používat cla jako magickou formuli na všechny neduhy světa. Přestože většina ekonomů namítá, že v konečném důsledku přinesou zdražení pro koncové zákazníky v USA,“ podotýká.
Zženštilá diplomacie
Březinová upozorňuje na průzkumy, podle nichž si nadpoloviční většina Američanů, že si Trump v ekonomické politice nevede dobře. Zatím se to ale neodráží na celkových preferencích: „Dokonce už vypustil džina z láhve, že by se mohlo uvažovat o tom, že by o Bílý dům usilovat potřetí.“
Americká ústava přitom prezidentovi stanovuje maximálně dvě funkční období, Trump ale jako možnost uvedl, že by si se současným viceprezidentem prohodili role. „Americká ústava vylučuje i tuto variantu. Jde o poměrně bezprecedentní úvahy,“ komentuje expertka.
Čtěte také
Trumpova administrativa podle ní popírá zavedené normy a rozmělňuje systém brzd a protivah. Nasvědčuje tomu reakce na bezpečnostní skandál, kdy vládní špičky koordinovaly vojenský útok na Jemen v aplikaci Signal a do konverzace omylem přidali i novináře, nebo přehlížení justiční moci.
„Federální soudce, že je nezákonné vypravit deportační let do Salvadoru a je třeba ho pozdržet. A Trumpova administrativa ho nechá odletět a tvrdí, že to bylo nejasné. Zkoušejí, kam až mohou odsunout kontrolní mechanismy,“ upozorňuje Březinová.
Trump v poslední době deklaruje ambici ovládnout Grónsko, přičemž nevylučuje ani vojenské řešení.
„Jeho rétorika nás vrací o 100 a více let zpátky. Myslím, že je to nutné vnímat v kontextu jeho totální averze ke všem, co se skrývá pod pojmem kulturní války. Diplomacie a vyjednávání o rozšíření vojenské základny je pro ně takové zženštilé, protože oni můžou bouchnout do stolu a říct, že to bude naše,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
